Článek - Tragédie petrovské hájenky ukazuje, jak historici poplatní době využívají historické události, při jejichž popisu pozmění, upraví, překroutí a nebo úplně vypustí některá historická fakta. Místo objektivního popisu historických skutečností tak tito „historici“ vytváří ideologicky využitelnou legendu.

No a tak se čtenář tohoto článku mimo jiné dovídá:

„ … Jak se německé tajné policii podařilo stopu Bohumila Říčaře zachytit, nepodařilo se vlastně dodnes přesně zjistit. Faktem však zůstává, že 23. února 1943 zahájilo královéhradecké gestapo v součinnosti s pražskou služebnou velkoakci, namířenou především proti stranickému podzemí.   …“

Pan Tomáš Kašpar v knize Výkřik ze zapomnění, uvádí zásadní fakta o dění, které dovedlo úředníky Řídící úřadovny gestapa Praha do Dobrušky, kde začalo zatýkání 22.2.1943.

Historik královéhradeckého muzea Jiří Kolouch v publikaci vydané v roce 1966  - "Z historie nekomunistického odboje v Hradci Králové", uvádí jméno konfidenta, který působil jako školitel Zikova a Molákova ilegálního ústředního vedení KSČ pro severovýchodní Čechy a často jezdil do Hradce Králové, Náchoda a Dvora Králového nad Labem. Konfidenta, který rozpracovával švagra Bohumila Říčaře - Josefa Dubce z Plitiště nad Labem, konfidenta, který 27.3.1943, ve Dvoře Králové nad Labem předal gestapu například tajemníka krajského výboru KSČ hradeckého kraje – Josefa Formánka, který, jak je správně uvedeno, byl blízkým spolupracovníkem Bohumila Říčaře, který byl za účasti tohoto konfidenta zatčen gestapem 28.3.1943. Tím konfidentem je Vladimír Farský – Karel.

Tento konfident byl velmi dobře etablován v síti komunistického odboje, proto jsou nejprve likvidováni představitelé odbojových organizací, které s odbojem KSČ v severovýchodních Čechách spolupracují a až po té, co jsou tyto skupiny nebo jejich části, které se gestapu podařilo rozkrýt, zlikvidovány, vede gestapo úder na odboj KSČ. 

V souvislosti s konfidenty působícími v odboji KSČ, Rudolf Vetiška v publikaci "Skok do tmy" uvádí, že mu vedoucí třetího ilegálního vedení KSČ, pan Molák vyprávěl:

 " ... začátkem roku 1943 posílá pan Molák Jana Žižku na pardubicko, kde má sdělit, že ústřední výbor rozpouští pardubický a hradecký kraj, protože nemůže brát odpovědnost za kraje, které podle jeho zjištění jsou prolezlé konfidenty gestapa. " 

( Rudolf vetiška, Skok do tmy, str 132 - 133 )

Psal se rok 1978, tisk byl pod bedlivým dohledem strany a jejich cenzorů, strany, která se s despektem dívala na nekomunistický, prozápadní, buržoazní odboj a mnohdy jeho význam nehorázným způsobem dehonestovala!