Obrana národa                                                 

   

Obrana národa (ON) - vojenská odbojová organizace je budovaná v prvním období  ryze centralisticky a její struktura odpovídá struktuře podzemní armády. 

V Hradci Králové, tak jako i v jiných sídlech okupované republiky, je Obrana národa tvořena i vojáky, kteří v pomnichovské republice sloužili na různých postech u útvarů, v posádkách a na velitelstvích na Slovensku. Vojáků, kteří po odtržení Slovenska dne 14. března 1939 odchází do v té době již nacisty vytvořeného Protektorátu Čechy a Morava.

Z Bratislavy přichází do protektorátu generál Hugo Vojta, který byl na velitelství v Bratislavě zastupujícím zemského vojenského velitele.
   

Ihned po příchodu do Protektorátu Čechy a Morava, v březnu 1939, se generál Hugo Vojta zapojil do odboje. Stává se členem Rady starších, kterou tvořili generál Alois Eliáš, generál Josef Bílý a generál Sergej Vojcechovský.

Rada starších je iniciátorem vzniku vojenské odbojové organizace Obrana národa.

Po 30. červnu 1939 se hlavním velitelem Obrany národa stal generál Josef Bílý, podléhal mu zemský velitel Obrany národa v Čechách generál Hugo Vojta a zemský velitel Obrany národa  na Moravě generál Bohuslav Všetička.

27. března přichází z Bratislavy do Hradce Králové plk. Petr Novák, který je převeden k Okresnímu úřadu v Hradci Králové.
    Plk. Petr Novák je pověřen generálem Hugo Vojtou, aby organizoval výstavbu odbojové organizace Obrana národa v Hradci Králové a je jmenován do funkce velitele Obrany národa severovýchodních Čech. Pod jeho vedením je vytvořeno KVV ON v Hradci Králové, kterému je podřízen štáb KVV ON v Hradci Králové a je budována struktura Okresních vojenských velitelství Obrany národa ( OVV ON ) v jednotlivých správních okresech.
Začátkem dubna 1939 přichází z Bratislavy do Hradce Králové i voliňský Čech mjr. Josef Matohlína, který v Bratislavě velel I. a II. ženijnímu praporu.
   

V Hradci Králové již mjr. Josef Matohlína působil. Hradec Králové vyl prvním bydlištěm manželů Matohlínových po jejich příchodu do nové vlasti v červnu roku 1920. V Hradci Králové manželé Matohlínovi pobývají cca jeden a půl roku, než se počátkem roku 1922 stěhují do Krnova. V Hradci Králové se na začátku dvacátých let minulého století seznamují s rodinou Slezákových a s rodinou št.kpt. Albína Sládka.  

Št. kpt. Albín Sládek se stejně jako mjr. Josef Matohlína stává v nově vznikajícím KVV ON v Hradci Králové blízkým spolupracovníkem plk. Petra Nováka

Dalším spolupracovníkem královéhradecké ON, který přichází v březnu 1939 ze Slovenska je štábní kapitán četnictva Bohumil Tuhý, jenž se vrací do svého rodiště, kterým jsou Rosice.
   

Št. kapt. četnictva Bohumil Tuhý je zařazen k Okresnímu četnickému velitelství v Hradci Králové. Jako bývalá legionář je nedlouho po svém nástupu na okresní velitelství penzionován.

Št. kapt. četnictva Bohumil Tuhý je blízkým spolupracovníkem například mjr. Josefa Matohlíny a mjr.letectva Václava Snítila .

Z Nitry přichází do Hradce králové bratři, poručíci František a Josf Munzarovi, kteří se zařazují také mezi významné představitele Obrany národa v Hradci Králové.
    Jejich otec, štábní kapitán četnictva František Munzar žije od roku 1932, kdy odešel do výslužby, v Hradci Králové a spolu se syny se také stává členem Obrany národa.
V Nitře také působil npor. letectva Jan Pschorn, který je přidělen na Okresní úřad v Humpoleci, krátce na to na Okresní úřad Praha Jih.
   

Npor. letectva Jan Pschorn se velmi dobře zná s bratry Munzarovými, kterým po té co je na ně v únoru 1940 gestapem vystaven zatykač poskytuje úkryt ve svém pražském bytě a pomáhá jim a jejich otci ve schánění ubytování a opatření nové identity. 

Npor. letectva Jan Pschorn se důvěrně nezná jen z bratry Munzarovými, ale důvěrně se zná se i se št. rtm. letectva Bohuslavem Kašparem, s nímž létal jako pozorovatel a který je také velmi dobrý známý bratrů Munzarových. To je také důvod, proč Npor. letectva Jan Pschorn po odchodu bratrů Munzarových a jejich otce do Prahy zajišťuje spojení bratrů Munzarových se št. rtm. letectva Bohuslavem Kašparem, potažmo v té době velícím důstojníkem Obrany národa severovýchodních Čech št.kpt. Albínem Sládkem.

Št. rtm. letectva Bohuslav Kašpar se z Nitry, kde byl šéfpilotem 10. letky 3. Leteckého pluku "Generala a letce M. R. Stefânika".
    S rodinou se vrací do svého rodiště - Českého Meziříčí. Zde se zapojuje do činnosti vznikající Obrany národa a navazuje při tom na vazby, které vznikly na Slovensku. Více naleznete v publikaci pana Tomáše Kašpara - "Výkřik ze zapomnění".
     

KVV ON vzniká v Hradci Králové v průběhu května 1939. Jeho vznik je spojován se jménem plk. Petra Nováka.

KVV ON Hradec Králové odpovídá za budování jednotlivých struktur Obrany národa v severovýchodních Čechách. Za tímto účelem je v roce 1939 zpracována "Směrnice pro činnost Obrany národa", která vymezuje jednotlivé oblasti činnosti obrany národa v podřízenosti KVV ON Hradec Králové. 

Tuto směrnici zajistilo královéhradecké gestapo spolu s dalšími materiály při razii na Bernhardově pile - viz "Z historie nekomunistického odboje v Hradci Králové - Jiří Kolouch", str. 79.

Gestapu se podařilo zajistit tři kazety, o kterých se dozvědělo při výslechu zatčených příslušníků ON. O dalších dokumentech, které byly ukryty ve stropě pily nevěděli a díky synovi pana Bernharda a jeho manželce sa do rukou gestapa nedostaly - byly synem a manželkou pana Bernharda vyjmuty z podprken stropu a spáleny. Gestapu se tak nedostal do rukou například kompletní seznam členů ON v severovýchodních Čechách. 

 
KVV ON Hradec Králové   Velící důstojník KVV ON
 (jednotka o síle divize)     plk. Petr Novák
     
Štáb KVV ON Hradec Králové    
mjr. Jan Petera   náčelník štábu
mjr. Josef Matohlína   materiální důstojník
mjr. Alfons Prchal   diversní činnost
št.kpt. Linhart Mikolášek   diversní činnost
št.kpt. František Zástěra   diversní činnost
št.kpt. Stanislav Sembder   diversní činnost
kpt. Jan Horšt   diversní činnost
št.rtm. Josef Hodek   diversní činnost
npor. Albín Sládek   velitel speciální skupiny
       
OVV ON Hradec Králové   Velící důstojník OVV ON
  (jednotka o síle praporu)     mjr. Josef Matohlína
Mobilizační okrsky:    
1. Hradec Králové 4. Nechanice
2. Libčany 5. Všestary
3. Třebechovice pod Orebem 6. Černilov
               
OVV ON Dvůr Králové nad Labem   Velící důstojník OVV ON
(jednotka o síle praporu)     kpt. Václav Stryhal
Mobilizační okrsky:      
1. Dvůr Králové nad Labem 3. Bílá Třemešná
2. Bílé Poličany    
               
OVV ON Hořice   Velící důstojník OVV ON
(jednotka o síle praporu)     Josef Bucek - železničář
Mobilizační okrsky:    
1. Hořice 3. Miletín
2. Ostroměř    
               
OVV ON Jaroměř   Velící důstojník OVV ON
(jednotka o síle praporu)     por. stanislav Šubrt
pplk. Antonín Tlamich
Mobilizační okrsky:      
1. Jaroměř 3. Smiřice
2. Dolany    
               
OVV ON Česká Skalice   Velící důstojník OVV ON
(jednotka o síle praporu)     por. v.z. Josef Hamza
Mobilizační okrsky:        
1. Česká Skalice 3. Červený Kostelec
        velitel: Václav Hejna
2. Úpice 4. Malé Svatoňovice
            velitel: Josef Schejbal
OVV ON Nová Paka   Velící důstojník OVV ON
(jednotka o síle praporu)     Bedřich Hlouška
Mobilizační okrsky:    
1. Nová Paka 3. Lázně Bělohrad
2. Studenec    
               
               
pplk. Josef Petřík  -  velící důstojník ON pro okresy:
1. Náchod         3. Nové Město nad Metují
2. Rychnov nad Kněžnou           (jednotka o síle pluku)
       
               
OVV ON Náchod   Velící důstojník OVV ON
(jednotka o síle praporu)     Josef Mánek - učitel
Mobilizační okrsky:    
1. Náchod 3. Hronov
2. Police nad Matují    
               
OVV ON Rychnov nad Kněžnou   Velící důstojník OVV ON
(jednotka o síle praporu)      pplk. František Kynych
Mobilizační okrsky:        
1. Rychnov nad Kněžnou 4. Týniště nad Orlicí
2. Borohrádek nad Orlicí 5. Kostelec nad Orlicí
3. Vamberk    
               
OVV ON Nové Město nad Metují   Velící důstojník OVV ON
  (jednotka o síle praporu)     pplk. Bohdan Hartman
Mobilizační okrsky:    
1. Nové Město nad Metují 3. Dobruška
    rota: Řehoř     rota: Jaromír
    velitel: Josef Brandejs
Josef Římek
    velitel: Josef Pancíř
2. Opočno 4. České Meziříčí
    rota: Oldřich     rota: Bažantnice
    velitel: Jan Sedláček     velitel: Jan Vokoun
   
   
Hlavními oblastmi činnosti, které zajišťuje a organizuje KVV Obrany národa Hradec Králové v severovýchodních Čechách jsou:
1. Zpravodajská a špionáţní činnost s důrazem na získávání zpráv politického, vojenského a hospodářského charakteru
2. Navazování kontaktů s dalšími odbojovými skupinami
3. Získávání a udržování kontaktů v továrnách a důležitých podnicích
4. Shromažďování materiálu, zbraní a trhavin
5. Příprava a uskutečnění odchodu vybraných příslušníků Obrany národa do zahraničí
6. Zajištění přechodu do ilegality, krytí včetně vybudování sítě úkrytů pro osoby, které se stanou pro gestapo osobami zájmovými a vytvoření podmínek pro logistickou podporu těchto osob - za tuto oblast, která je v kompetenci Specielní skupiny KVV Obrany národa Hradec Králové zodpovídá její velitel št.kpt. Albín Sládek a k plnění těchto úkolů ve velké míře využívá nevojenskou složku ON v oblasti působnosti KVV ON Hradec Králové, která je z velké části tvořena sokoly, členy Župy sokolské Orlické bez vojenského výcviku . O této oblasti činnosti ON podává svědectví pan František Cimr.
7. Příprava na zajištění radiokomunikačního spojení s pražským ústředím
    V prosinci 1939 se pan Ctibor Träger z pověření pplk. Balabána a št. kpt. Morávka spojil s panem Josefem Kleandrem, aby  se spolu s plk. Petrem Novákem, velitelem KVV ON v Hradci Králové, dohodli  na způsobu spolupráce s pražským odbojovým centrem ON. Spojení a předávání zpravodajských informací zajišťoval mjr. Jan Petera.
8. Přípravy sabotáží
9. Evidence kolaborantů
10. Zajištění mobilizace

 
Krajské vojenské velitelství v Hradci Králové a jemu podřízená velitelství a složky vytvořily a to i velmi dobrou personální prací, podmínky pro vznik a rozvoj spolupráce s dalšími - nevojenskými složkami domácího demokratického odboje.
V královéhradeckém kraji dochází od poloviny roku 1939 k významné spolupráci odbojových organizací a Obrana národa se stává vojenskou složkou odboje v severovýchodních Čechách. Tato integrace proběhla v královéhradeckém kraji zcela přirozeně a byla důsledkem naplňování cílů činnosti, kterou KVV Obrany národa Hradec Králové zajišťovalo.
 
 
Rozvíjí se spolupráce s Obcí sokolskou, která v lednu 1940 přijímá název Česká obec sokolská (ČSO).
Po obsazení reubliky nacisty nesměly být používány názvy upomínající na bývalé státoprávní uspořádání a tak vedení sokola do ledna 1940 používá název Obec sokolská, kdy z původního názvu Československá obec sokolská vypouští slovo československá.
  Odbojová organizace Národní odboj, kterou buduje od dubna 1939 v oblasti působení Župy sokolské Orlické její náčelník Rudof Zíb je v červnu 1939 začleněna do struktury KVV ON Hradec Králové.
  30. dubna 1939 je z rozhodnutí náčelníků Střeleckých žup, konkrétně Župy Střelecké Jana Roháče z Dubé v Jaroměři a Župy střelecké Podkrkonošské - Jiráskovi v Náchodě, na území těchto žup vytvořena ilegální odbojová síť, která má být propojena s ostatními místy v kraji. Centrem odporu je ustanoven Hradci Králové. Dále bylo dohodnuto, že členstvo obou žup musí být připraveno k brannému odporu proti okupantům.
Tato síť, ktrá je velmi pravděpodobně napojena na v ilegalitě pracující organizaci Obec sokolská v odboji (OSVO) po akcích gestapa proti odboji v severováchodních Čehách na konci roku 1939 a na začátku roku 1940 nevyvíjí v roce 1940 nějakou výraznější činnost.
Koncem ledna 1941 se pod vedením zemského velitele OSVO v Čechách a organizátora tělovýchovných škol ČOS, Dr. Františka Pecháčka koná v Lomnici nad Popelkou cvičitelský lyžařský kurz, na kterém byla dohodnuta strategie a cíle v pokračování odbojové činnosti OSVO. Je zde řešena i otázka obsazení jednotlibých pozic v této odbojové organizaci a otázka zastupitelnosti na těchto pozicích.
Je zde řešena i otázka obsazení jednotlibých pozic v této odbojové organizaci a otázka zastupitelnosti na těchto pozicích. Je aktualizována a doplněna personální struktura této ilegální sítě, na základě níž jsou pak na konci roku 1941 a začátku roku 1942 oslovováni příslušní činovníci sokola na různých úrovních vedení z nichž je vytvářena struktura odbojové organizace Česká obec sokolská v odboji - Jindra, do jejíž struktury patří i odbojová skupina na červenokostelecku, v oblasti působení Župy sokolské Podkrkonošské - Jiráskovi, S 21 B, kterou vede místonáčelník Župy sokolské Podkrkonošské - Jiráskovy pan učitel Josef Schejbal, který je přímo napojen na zemského velitele pro oblast Čechy Dr. Františka Pecháčka.
     
Tato odbojová síť není součástí ON. Představitelé ČSO jak jejího ústředního vedení tak i na nižších stupních vedení - župy, župní okrsky, jednoty nejsou jednotni v pohledu na spolupráci s ON, ale ani s PVVZ, které je pro ně až moc levicově orientované. Tato část obce sokolské má daleko větší simpatie k Politickému ústředí (PÚ), které se ostře vyhraňuje k jedné části směrnice ON, v níž ON definuje a rozpracovává svoji činnost po jím plánovaném úspěšném ozbrojeném převratu, kdy má na určitou dobu ON převzít moc a nastolit diktaturu pro to, aby byl zabezpečen klid na takto ovládnutém území.
Cca od poloviny roku 1939 vede Dr. Augustýn Pechlát, který je od června 1939 náčelníkem ČSO a členem  Soklské revoluční rady jednání o spolupráci s představiteli ON, členy Rady starších gen. Hugo Vojtou Zemským velitelem ON pro oblast Čechy a gen. Bohuslavem Všetičkou Zemským velitelem ON pro oblast Morava. Z výsledku těchto jednání je zřejmé, že ČSO jako celek není začleněna do ON, určitá část obce sokolské vřetně části vedení ČSO nesouhlasí s tím, aby ilegální struktura ČSO byly podřízeny velení ON.
Teptve až po vzniku Ústřevního vedení odboje domácího (ÚVOD) se prostřednictvím PVVZ, konkrétně Dr. K. Bondyho, na ÚVOD napojuje ilegální vedení Obce sokolské v odboji (OSVO). První úspěšné jednání člena pléna ÚVODu za PVVZ Dr. K. Bondyho a představitelů OSVO L. Vaňka a A. Hřebíka se uskutečnilo na počátku srpna 1941 na Jarově. Na základě dohod, které navazují na dohody vzniklé z tohoto setkání jsou zemští velotalé OSVO - Pecháček (Čechy), Drásala (Morava) napojeni přímo na vertikální pracovní síť  ÚVODu.
Dne 7. a 8. října 1941 provedly represivní protektorátní složky Akci Sokol, díky níž se jim podařilo zlikvidovat oficielní sokolské struktury. ČSO je rozpuštěna a řada představitelů obce sokolské na různých úrovních její strutury je pozatýkána. I přes tento razantní zásah nacistů má OSVO stále jednu z nejrozsáhlejších základen lidských zdrojů, cca půl miliónu bývalých sokolů, které většinou akce represinního aparátu proti jejich organizaci ještě více zradikalizovala, dodala jim odhodlání v boji proti okupantům. Díky tomu a také díky personální politice Dr. Františka Pecháčka se daří OSVO nahradit gestapem pozatýkané členy. OSVO má tak vytvořeny podmínky pro svoji rychlou reorganozaci, na základě které na konci roku 1941 a na začátkem roku 1942 vzniká odbojová organizace OSVO - Jindra.
 
 
V červenci 1939 vzniká ilegální síť odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ), který je označován jako politická platforma tzv. demokratického odboje.
 
PVVZ sdružuje profesní levicově orientované odbojové organizace - odbojovou organizaci odborářů jejímž jedním z hlavních představitelů je v Hradci Králové odborový tajemník Jan Pytlík, pracovníků pošt jejímž jedním z hlavních představitelů je v Hradci Králové Jaroslav Otava, železničářů jejímž jedním z hlavních představitelů je v Hradci Králové inslektor ČMD Hrubý. PVVZ má vazby na evangelické duchovní, zednářské lóže a představitele YMCY.
Garanty spolupráce s KVV ON Hradec Králové jsou ze strany PVVZ  doc. MUDr. Jiří Franta a členové profesních organizací spolupracují s jednotlivými složkani ON v místech jejich působnosti.
V rámci ON se vytváří podmínky pro kolprtaci časopisu V boj, jehož vydávání od léta 1939 financuje ON.
V Královéhradeckém kraji se rozvíjí spolupráce s vydavateli jeho východočeských mutací a za pžispšní PVVZ je navázaná i spolupráce s ilegální KSČ v Hradci Králové.
       

V práci "Z historie nekomunistického odboje v Hradci Králové" se dozvíte více o vzájemné spolupráci těchto odbojových organizací, která byla v oblasti severovýchdních Čech podstatně větší než v jiných oblastech protektorátu kromě Moravy, kde probíhala obdobná integrace složek odboje, tak jako v severovýchodních Čechách.

Vojenská složka demokratického odboje se překrývá s civilními složkami odboje, což je dokladem, že jednotlivé složky tzv. demokratického odboje v severovýchodních Čechách skutečně úzce spolupracují a úzce se podílí na plnění úkolů, které před jednotlivými složkami stojí. Jedním, ne jediným předpokladem pro tuto integraci je skutečnost, že značná část vlastenců, kteří se zapojují do odboje v jednotlivých odbojových organizacích patří do členské základny sokola a tak není nic neobviklého, že v rámci své odbojové činnosti v ON, PÚ, PVVZ, OSVO osloví známého ze sokola, který je již zapojen do odbojové práce třeba v nějaké profesní odbojové organizaci.

Této skutečnosti si bylo vědomo i gestapo a SD a to nejen na základě výpovědí zatčených odbojářů, kteří vypovídali o četných schůzkách „vojáků“ (členů Obrany národa) s „ civilisty“ (příslušníky nevojenských složek odboje), které se uskutečňují s narůstající četností od poloviny roku 1939.
 

Od konce léta 1939 do konce února 1940 uštědřuje gestapo Obraně národa celou řadu silných úderů. V této souvislosti se často setkáme s hodnocením, že gestapo v tomto období likviduje drtivou část velení Obrany národa - první garnituru a to i na těch nejnižších úrovních.

V Hradci Králové začalo gestapo úder proti Obraně národa na začátku února 1940. Zatčeno bylo 133 osob, z nichž značná část byla po skončení vyšetřování předána gestapem nacistické justici nebo do koncentračních táborů. Byl to velmi silný úder, který gestapo Obraně národa v severovýchodních Čechách uštědřilo, ale i díky velmi dobré práci Specielní skupiny, které velel št.kpt. Albín Sládek, se velké části čelních představitelů KVV Obrany národa Hradec Králové daří před zatčením uniknout.

Akce gestapa, která v únoru 1940 těžce poškodila Obranu národa v severovýchodních Čechách zasáhla i organizaci sokolů Národní odboj, která se před cca půl rokem stala na Královéhradecku součástí Obrany národa. Před zatčením gestapem odchází 13. 2. 1940 do ilegality i čelný představitel sokolského odboje středoškolský učitel Rudolf Zíb. Velení organizaci Národní odboj Rudolf Zíb předává mjr. letectva Václavu Snítilovi.

 

Zatčení gestapem unikli:

  plk.
Petr Novák
Podařilo se mu odejít z protektorátu.
V roce 1945 se vrátil do vlasti jako příslušník zahraničního vojsk
  mjr.
Jan Petera
V rámci KVV ON zajišťoval sběr zpravodajsky významných informací v rámci působnosti KVV Obrany národa severovýchodních Čech, které předával jak do relací, v nichž byly odvysílány do zahraničí ilegálními vysílačkami nebo je on a nebo jeho bratr vozil do Paříže, kde je předával spolupracovníkům gen. Sergěje Ingra.
V ilegalitě ve své zpravodajské činnosti pokračuje a mezi jeho spolupracovníky, díky nimž předával zpravodajsky cenné informace do zahraničí patřil i pplk. Josef Balabán.

     Zatčen gestapem - 1. prosince 1940
  mjr.
Josef Matohlína
Odchází do ilegality, kde pokračuje v odbojové činnosti a spolupracuje s npor. Albínem Sládkem na obnovení činnosti Obrany národa v severovýchodních Čechách
     1. Zatčen gestapem -   7. května 1941
     2. Zatčen gestapem - 14. prosince 1941
  npor.
Albín Sládek
Byl v rámci KVV ON pověřen organizováním odchodů potřebných osob do zahraničí.
Odchází do ilegality a připravuje se na odchod z protektorátu, což je i důvodem, pro který koncem května 1940 odjíždí do Prahy. Představitelé nově se formujícího velení ON mají však jiný názor a pověřuji npor. Albína Sládka obnovením činnosti Obrany národa v severovýchodních Čechách. Od poloviny září 1940 npor. Albín Sládek - velící důstojník Obrany národa severovýchodních Čech, tento úkol plní. Prioritou Obrany národa v tomto období její činnosti je zpravodajské působení proti nepříteli.
     Zavražděn gestapáky 26. února 1943
  mjr. letectva
Václav Snítil
Je zapojen do práce Obrany národa v Hradci Králové, kde spolupracuje s mjr. Matohlínou, št.kpt. Sládkem, pplk. Kolářem, pplk. Šrámkem.
Po likvidaci vedení Obrany národa v Hradci Králové v únoru 1940 není nucen odejít do ilegality.
Po návratu št.kpt. Albína Sládka se zapojuje do činnosti jím vytvářené organizace Národní odboj.
     Zatčen gestapem - 25. února 1943
  št.kpt.četnictva v.v.
František Munzar
Odchází i se svými syny poručíky Františkem a Josefem do ilegality. Odjíždí do Prahy , kde se ukrývají u npor. Pschorna a kde pokračují v odbojové činnosti v rámci Obrany národa.
    Zatčen gestapem - 3. března 1943
  por.
František Munzar
Syn št.kpr. četnictva Františka Munzara.
Odchází do Prahy, kde zakládá odbojovou skupinu, jejíž je čelným představitelem. Jednou z organizací, s níž je ve spojení, je organizace vedená št.kpt. Albínem Sládkem - Obrana národa - Jitřenka.
    Zatčen gestapem - 10. února 1943
  por.
Josef Munzar
Syn št.kpt. četnictva Františka Munzara.
Odchází do Prahy, kde působí v odbojové skupině svého bratra por. Františka Munzara. 
    Zatčen gestapem - 10. února 1943
  středoškolský učitel
Rudolf Zíb
Čelný představitel Národního odboje, odbojové organizace sokolů, která je od června 1939 začleněna do Obrany národa v severovýchodních Čechách.
Odchází do ilegality, kde pokračuje v odbojové činnosti.
     Zatčen gestapem - 1. března 1943
     

Co mne velmi zaráží, je skutečnost, že to, co bylo zřejmé gestapu, SD, což je doložitelné i z pravidelných hlášení Řídící úřadovny Praha a Brno pro RSHA není zřejmé určité části historiků a badatelů, kteří již nejsou vázáni normalizační autocenzurou, jak ji prosazoval na začátku sedmdesátých let G. Husák a která se plně odrazila v pohledu na Obranu národa v materiálech Komise pro vydávání osvědčení podle zákona č. 255/46 Sb. z let 1973, 1974. Já mám před sebou č.j. 38-352/1974 - Podkladový materiál k prověřování skupiny odbojová skupina Jitřenka, předseda komise plk. Štěpán Nepraš, kde si dovoluje tento vyšší důstojník, tvrdit, že:
 
"Skupina Jitřenka vyvíjela činnost podle požadavků zákona č. 255/46 Sb., odst. 1, písmene e) v době od 1.4.1939 do 13.2.1940. V této činnosti pokračovali někteří její nezatčení příslušníci s různou intenzitou i v dalším období okupace ..."
 
I přes to, že součástí výše uvedenémho spisu je výpověď pana Rudolfa Zíba, kde uvádí, že 13.2.1940 unikl zatčení gestapa, předel velení nad organizací Národní odboj mjr. letectva Václavu Snítilovi a odešel do ilegality, v níž dále pokračoval v odbojové práci až do 1. 3. 1943, kdy byl v Nekoři zatčen gestapem.
Zde stojí za pozornost, že soudruh plukovník neví, co je to předání velení a převzetí velení nad jednotkou a dle výše citovaného se dá usuzovat, že se mylně domnívá, že předáním velení odbojová organizace Jitřenka zaniká, že se rozpadá a v odboji pokračují jen jednotlivci bez jakýchkoliv vazeb na zaniklou strukturu odboje.
To, že členové Jitřenky pokračovali v odboji v rámci odbojové organizace Jitřenka, která nezanikla, i po 13.2.1940 a do písmene naplnili ustanovení zák. 255/45 Sb. odst. 1. písmeno e) potvrzuje i záverečná zpráva šéfa královéhradeckého gestapa Hardkeho z 29. 11. 1943, která je přílohou tohoto spisu a tvrzení, které je uvedeno na str. 7 tohoto spisu:
 
 

" ... Koncem února a začátkem března 1943 došlo v síti Jitřenky k dalšímu rozsáhlému zatýkání ( podle poválečných výpovědí gestapáků na základě udání pražského konfidenta Farského ) ..."

 

Obrana národa - Jitřenka poskytuje krytí  gestapem hledaným odbojářům. Rudolf Zíb se uchyluje k manželům Kašparovým do hájovny v Petrovicích, mjr. Josef Matohlína a št.kpt. Albín Sládek nachýzí azil u paní Žofie Šnajdrové a paní Anny Slezákové. Novou identitu zajišťuje pro Rudolfa Zíba mjr. letectva  Václav Snítil, kerý mu obstarává doklady na jměno Emanuel Kába, pro mjr. Matohlínu obstarává pět rodných a domovských listů nutných pro vydání dokladů ke změně identity pan farář Václav Slavíček spolu se starostou Rosnic Josefem Macháčkem.

Jsou vytvořeny podmínky pro další odbojovou činnost Obrany národa - Jitřenka, která na základě rozhodnutí velení Obrany národa pro oblast Čechy projde reorganizací pod velením št.kpr. Albína Sládka, kdy základ reorganizované a doplňované jednotky Obrany národa bude tvořit Národní odboj, který je v tomto přechodném období pod velením mjr. letectva Váslava Snítila.

 

 
 

  Druhá garnitura Obrany národa

 

Novým velitelem Obrany národa se v únoru 1940 stává gen. Bedřich Homola, zemským vojenským velitelem pro oblast Čechy je jmenován gen. Václav Šára, který pověřuje npor. Albína Sládka reorganizací gestapem neponičených struktur ON, na jejichž základech má v oblasti severovýchodních Čech obnovit činnost vojenské organizace, která patří spolu s vojenskou organizací – Vysočina – sever, které velí pplk. Josef Svatoň do sestavy vojenského celku (brigáda Václavík) v oblasti východních Čech, které velí gen. František Bláha.

Gen. Homola se významně zasadil o začlenění Obrany národa do Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD), které se začíná formovat dle výpovědi Dr. Krajiny v období prosinec 1939 až leden 1940 na základě dohody tří nejvýznamnějších odbojových organizací – Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ), Politické ústředí (PÚ) a Obrany národa (ON), kde PVVZ a PÚ jsou politickými složkami a ON je vojenskou složkou ÚVODu. Dr. Krajina k tomu uvádí:

" ...A tak od února se schází na různých místech v Praze pravidelně tzv. plénum ÚVOD v tomto složení: za PÚ Pdl a dr. Krajina ... za ON pplk. Balabán a plk. Josef Churavý ... a za PVVZ dr. Bondy a Andršt ... Mezi složkami došlo k dělbě práce. Organizace ON si ponechala na starosti věci vojenské a zejména sabotážní. PÚ pokračovalo ve své práci zpravodajské a PVVZ si vzal za úkol připravit kostru k společnému ideovému programu národního odboje ... "


Gen. Homola a velení Obrany národa stále prosazují formování ON jako podzemní armády. Politické složky vytváří platformu, díky níž dochází ke změně pohledu i u velení ON na využití ON v boji proti okupantům. Vytváří se podmínky pro definování nové koncepce ON, na základě níž bude ON reorganizována z podzemní armády na dobře zakonspirovanou vojenskou organizaci, která bude plnit úkoly zpravodajské povahy a diverzními a záškodnickými akcemi bude narušovat logistickou podporu válečného úsilí nacistů v protektorátu.

 

Mjr. Jan Petera, který uniká zatčení gestapem v únoru 1940 odchází do Prahy a stává se blízkým  spolupracovníkem gen. Šáry.

Št. kpt. Albín Sládek odchází také v únoru 1940 do ilegality. Od 7. 2. 1940 se št. kpt. Albín Sládek ukrývá v Solnici u pana Antonína Ehla. V polovině května 1940 odchází do Prahy. V Praze pobývá do poloviny září 1940.

Z rozhodnutí zemského velení Obrany národa – Čechy je pověřen:

  mjr.
Jan Petera
vytvářením zpravodajských skupin v jižních a západních Čechách
     
  št.kpt.
Albín Sládek
vytvářením zpravodajských skupin v prostoru severovýchodních Čechch

Št. kpt. Albín Sládek odchází někdy ve druhé polovině září 1940 zpěz do severovýchodních Čech, kde z pověření zemského velen ON provádí reorganizaci jednotek, které vznikly z činnosti KVV ON v Hradci Králové. Vytváří odbojovou organizaci Národní odboj.

Obnovuje činnost Obrany národa v oblasti severovýchdních Čech, která je spolu s Obranou národa Vysočina - sever podřízena velení Obrany národa východnách Čech v čele s gen. Františkem Bláhou.

 

Jsou vyzvořena centra velení ON severovýchodních Čech, kde se scházel štáb velení ON severovýchodnich Čech, jedním, ne jediným místem je hájovna manželů Kašparových ve Velkách Petrovicách č.p. 60, je velmi pravděpodobné, že dalším centrum bylo v Záhornici, v hostinci pana Bašeho.

Je vytvořen systém spojení jednotek vrámci Národního odboje - Jitřenka. Centrála, kam docuází spojky z jednotlivých odbojových skupin ON, které působí v oblasti severovýchodních Čech je umístěna v Novákových garážích v Hradci Králové, řídí ji paní Žofie Šnajdrová - Jitřenka.

Paní Žofie Šnajdrová - Jitřenka, spolu s paní Annou Slezákovou - Inkou, mjr. letectva Václavem Snítilem zajišťovala spojení minimálně z centra a do centra velení v hájovně manželů Kašparových s jednotlivámi skupinami jak vojenské organizace, tak i ilegální KSČ královéhradeckého kraje, jejíž čelní představitelé - vedoucí tajemník krajského ilegálního vedení KSČ josef Formánek a školitel ilegálního krajského vedení KSČ Boumilem Říčařem se ukrývali na Náchodsku, Hronovsku, Královédvorsku.

Je velmi pravděpodobné, že v rámci podpory činnosti ilegální KSČ královéhradeckého kraje zajišťovala paní Žofie Šnajdrová - Jitřenka a paní Anna Slezáková - Inka spojení mezi vedoucím tajemníkem krajského vedení KSČ josefem Formánkem a školitelem Bohumilel Říčařem a vedoucími představiteli ilegální KSČ v Hradci Králové - Josefem Dubcem, švagrem Bohumila Říčaře a synem Bohumila Říčaře Miroslavem Říčařem.

Spojení do Prahy, které sloužilo mimo jiné i k předávání zpravodajsky cenných zpráv, kdy je doloženo, že tyto zprávy byly součástí vysílacích relací minimálně vysílačky s krycím názvem Vančura zajišťoval:

  • Pan Václav Zeman, bratr paní Růženy Kašparové, z centra velení, které bylo v hájovně u manželů Kašparových, který je v Hradci Králové předával mjr. Brankovi, jenž měl spojení do Prahy na zemské velení ON.
  • Št. rtm. letectva Bohuslav Kašpar z Dobrušky, který měl spojení na skupinu ON v Praze, kterou vedl por. František Munzar, který měl vazby až na velitele ON, gen. Nováka a znal se mimo jiné z Hradce Králové i se št. kpt. Albínem Sládkem
Velení ON severovýchodních Čech má zajištěno i přímé spojení  s velením ON Vysočina - sever pplk. Josefa Svatoně, které zajišťuje pan Jaroslav Remeš z Náchoda prostřednicrvím npor. Antonína Galleho z Kostelce nad Orlicí.


Více zde: https://www.petrovice-jitrenka.cz/fakta/

O tom, že to nebyl lehký úkol, vypovídá i část depeše pplk. Balabána z konce roku 1940. I št. kpt. Albín Sládek byl v té době v ilegalitě, je také hledán gestapem. I příslušníci št. kpt. Albínem Sládkem vedené odbojové organizace financují svůj boj proti nacistům ze svých zdrojů.

 Jiný typ písma text níže

"1940, [před 11. listopadem],a Praha

Kurýrní zpráva pplk. Josefa Balabána gen. Sergeji Ingrovi o situaci v domácím odboji a v Protektorátu Čechy a Morava.

…..

Co se tkne nás, máme, jak jsem již uvedl, daleko těžší pracovní podmínky než dříve. V prvé řadě po stránce finanční, neboť všem, kteří jsou nezvěstní anebo žijí v ilegalitě, jsou vesměs zastavovány platy, podle zvláštního výnosu, proti němuž se neodvažuje žádný z našich vysokých úředníků vystoupit, neřku-li jej obejít. Tak nám přibyly ke starosti finančního rázu nejen o spolupracovníky, nýbrž i o nás samé. Nemáme již finančních zdrojů, jež by nám byly k dispozici, a chceme-li splniti minimum toho, co věc potřebuje, nezbývá nám než upozorniti Vás na tuto skutečnost. Ti z nás, kteří ochotně obětovali pro věc vše, co měli, jsou u konce svých sil, tedy finančně vypotřebováni, a mnoho našich spolupracovníků, kteří až dosud nenáročně pro nás pracovali, jest pro zvýšené ceny životních potřeb nuceno žádati od nás krytí režie jejich činnosti. Mnohým pak jsme nuceni jejich úkony honorovati.

Nám, kteří neseme nyní hlavní tíhu úkolů, jejichž splnění od nás čekáte, se nedaří valně, neboť jsme nuceni skrývat se jako zločinci, jsouce za ně Němci skutečně považováni, a tak mnoho lidí, našich bývalých nejlepších kamarádů, se bojí styků s námi, aby nebyli kompromitováni. To nám ovšem ztěžuje práci. Přesto se nám, buď Bohu chvála, naše práce daří a věříme, že při opatrnosti, kterou zachováváme, svůj krásný úkol splníme.

…. "

(Zdroj: Obrana národa v dokumentech 1939 - 1942, str. 135 - 137)

 

V září 1941 ÚVOD společně s II. - Zikovým ilegálním ústředním vedením KSČ vytváří Ústřední národní revoluční výbor (ÚNRV) jako společný orgán nekomunistického a komunistického odboje.

 

  Třetí garnitura Obrany národa

 

V prosinci 1941 je gestapem zatčen gen. Homola a novým velitelem ON se stává gen. Zdeněk Novák, který obnovil a zreorganizoval ON. 

Nová koncepce ON je stále založena na působení ON na celém území Čech, Moravy a Slezska. Reorganizací vznikla centralisticky řízená organizace, která měla vytvářet podmínky a to jak z hlediska organizačního, tak i z hlediska logistické podpory pro aktivní činnost jednotlivých stupňů velení a jim podřízených skupin a to jak při získávání zpravodajsky cenných informací, které měly být předávány zpravodajským centrálám v zahraničí, tak i pro přípravu, plánování a vlastní provedení diverzních a záškodnických akcí, jejichž cílem bude ochromování železniční a silniční dopravy, vedení silové energie, telefonního a telegrafního spojení a i přímé útoky na továrny, které se podílely na válečné výrobě v protektorátu.

Vsouladu s touto linií  vytváří Národní odboj na území severovýchodních Čech tří až pětičlenné odbojové skupiny - jednotky, které přísně a důsledně dodtžují zásady konspirace. Každá skupina má svého vedoucího, který měl za úkol zajistit nábor jednoho člena, který poté zajistí nábor dalšího nebo dalších členů. Za vedoucí skupin upřednostňoval št.kpt. Albín Sládek důstojníky nebo praporčíky v záloze, pokud byli mezi vytypovanými adepty na členství v organizaci v daném místě přítomni a se členstvím souhlasili.

I přes to, že gestapo na konci roku 1941 tvrdě zasáhlo ON, daří se npor. Albínu Sládkovi plnit úkoly, které dostal od gen. Šáry, je ve spojení nejen s pplk. Svatoněm, ale i s velením ON – s gen. Zdeňkem Novákem.

Reorganizované jednotky které jsou začleněny do brigády které velel gen. František Bláha - Národní odboj - Jitřenka v oblasti severovýchodních Čech a Obrana národa Vysočina - sever, tvoří partyzánské brigádu.

Jak pplk. Josef Svatoň, tak i št. kpt. Albín Sládek rozvíjí v souladu s linií Ústředního národního revolučního výboru spolupráci s nekomunistickými odbojovými organizacemi.

Vše nasvědčuje tomu, že spolupráce s představiteli ilegální KSČ královéhradeckého kraje je št.kpt. Albínu Sládkovi vnucena a že tato spolupráce je začátkem konce činnosti št. kpt. Albína Sládka a části jím vedené odbojové organizece - více k tomuto naleznete na stránce "Aby se nezapomnělo ..."

 

 

Gen, František Bláha, št. kpt. Albín Sládek, pplk Jarosalv Svatoň, tak i celá řada jim podřízených odbojářů, příslušníků partyzánské brigády splnila kriteria Zákona 34/1946 Sb., jímž se vymezuje pojem "československého partyzána".

Blízkým spolupracovníkem št. kpt. Albína Sládka je hajný Václav Kašpar. Na dekretu, kterým je hajnému Václavu Kašparovi in memoriam udělen Československý válečný kříž 1937 je uvedeno, že svob. Václav Kašpat je příslušníkem partyzánské brigády "Václavík".

 

Velící důstojník OVV ON