Výpis ze Staniční knihy četnické stanice Týniště nad Orlicí

Zápis Nařízená služební činnost   Popis činnosti ve službě
184

Četník Hubálek 23.2.1943.ve 13 hodin vyráží na kole na hlídku po trase:

Týniště n.O., bod 350, 375, ... , 393, U Dubu, hájovna Na Špici, Křivice, hájovna Rašovice, ...

   Zapsáno: 24.2.1943.v 1 hodinu

Hlídka četníka Hubálka byla ne příkaz gestapa přerušena

Trasu - Týniště n.O., bod 350, 375, ... , 393, U Dubu, hájovna Na Špici, Křivice četník Hubálek prošel

Trasu z Křivic četník Hubálek neprošel
185 Četník Čermák 23.2.1943 v 15 hodin odchází na kontrolní obchůzku po trase:

U Dubu, hájovna Na Špici, Křivice, les Voklik hájovna Rašovice, střážnice č.p. 34, železniční trať, Týniště ...

Plánovaný návrat z kontrolní obchůzky je 23.2.1943 ve 21 hodin		   Zapsáno 23.2.1943 ve 24 hodin o 3 hodiny pozdejí v důsledku použití zbraně strážmistrem Radilem v Petrovicích u hájovny.

Četník Hubálek se setkal s četníkem Čermákem v 17:20 hodin v Křivicích a pak ve 22 hodin v hájovně v Petrovicích
186 Strážmistr Karel Radil je 23.2.1943 v 17 hodin gestapem odvelen ke střežení hájovny ve Velkých Petrovicích   Vloženo 24.2.1943 v 7 hodin
23.2.1943 cca v 18:45 hodin - při střežení hájovny strážmistrem Karlem Radilem přišel k plotu hájovny muž a ptal se několikrát strážmistra Radila, který seděl u předních dveří, je li hajný doma. Jakmile strážmistr Radil vstal, muž utekl.
Strážmistr Radil po něm 4x vystřelil z pistole, ale ve tmě muže nezasáhl. Gestapo o tom bylo informováno.
Při vyšetřování je nalezen mrtvý muž, ktrý spáchal sebevraždu zastřelením.
Je to Miroslav Říčař narozený 16/8 1922 v Plotišti číslo 289, kde také bydlí.

Další je předmětem Gestapa
187 Četník Keclík je v 19 hodin 23.2.1943 na základě ústního rozkazu gestapa odvelen ke střežení hájovny ve Velkých Petrovicích  
188 Četník Boháček je 23.2.1943 ve 23 hodin odeslán ke střežení hájovny ve Velkých Petrovicích.

Plánovaná návrat ze strážní služby je 24.2.1943 v 7 hodin
  K zápisu č. 187
Vloženo 24.2.1943 v 8 hodin
Střežení hájovny ukončeno

 

Staniční kniha nám nedává komplexní informaci o dění na četnické stanici v Týništi nad Orlicí 23.2.1943 a 24.2.1943. 

Staniční kniha neobsahuje záznam o činnosti četníka, který vykonával dozorčí službu přímo na stanici, neobsahuje kmpletní záznam v kolik hodin nastupovali do služby jednotliví četníci a v kolik hodin službu končili, nejsou zde uvedeny ani časy telegonátů, které dozorčí službu konající četník přijal a nebo sám realizoval a není zde uvedeno ani to, co bylo obsahem těchto telefonátů ...

Staniční kniha neobsahuje údaje o tom, jestli v důsledku součinnosti s gestapem došlo k navýšení počtu četníků ve službě a nebo jestli počet četníků ve službě byl obvyklý jako v každém jiném dni a postačoval i k plnění úkolů, které gestapo postupně četnické stanici přidělovalo v rámci zajištění činnosti u hájovny ve Velkých Petrovicích.. 

Vzhledem k tomu, že nemám k dispozici další důležitý dokument, kterým jsou směrnice, jimiž se činnost četníků na stanici řídila, nelze odpovědět například na otázky:

  1. Kolik četníků zajišťovalo služební činnost, ktrou četnická stanice běžně plnila
  2. Kolik četníků bylo v záloze pro navýšení počtů pro plnění úkolů, které byly nad rámec běžné činnosti
  3. Jak dlouhá byla doba, za kterou měla četnická stanice navýšit počty četníků, pro plnění nenadálých úkolů.

Na poslední otázku nenajdeme odpověď ani v bakalářské práci Martina Maška - Dějiny policie a četnictva mezi lety 1918-1938 se zaměřením na regiony Lounsko a Mostecko, kde se na str. 43 věnuje dennímu řádu četnické stanice. Z textu se dá předjímat, že četníci jsou do služby povoláváni okamžitě z ubytovacích prostor, kde odpočívají před nástupem služby po ukončení předešlé služební činnosti. 

 

Mgr. Jakub Mazúch v emailu z 9.8.2017 dále uvádí:
 
"Podle památníku Četnické stanice Týniště n. O. (dopisovaný velitelem četnické stanice zpětně, pravděpodobně roku 1945) byl k zátahu gestapa v hájovně přibrán pouze štábní strážmistr Karel Radil. Dále je zde uvedeno, že po odjezdu gestapa k hájovně dorazil člověk, který po upozornění hlídajícího Radila z místa odešel. Aby si Radil udělal alibi, vystřelil následně 4 x ze své pistole. O 50 metrů dál bylo později nalezeno Říčařovo tělo, ve kterém byl při pitvě nalezen vstřel ze zbraně ráže 6,35 mm. ..."
 
Z výše uvedeného je zřejmé, že tělo Miroslava Říčaře bylo podrobeno pitvě, to znamená, že byl zpracován pitevní protokol, kde musí být uvedeno, kde přesně se na obličejové nebo lební části hlavy vstřel nacházel.
Přesto, že je to informace, která by přispěla k osvětlení toho, jak pan Miroslav Říčař zemřel se nikdo z historiků tuto skutečností zatím nezabýval ...
 

 

Úterý 23.2.1943 byl velmi teplý zimní den.

Území Čech bylo pod vlivem týlové části tlakové výše se středem nad střední Evropou, díky čemuž proudil nad toto území teplý vzduchu od jihozápadu. 

Meteorologické stanice na území protektorátu zaznamenaly značný denní chod teplty , kdy maximální teploty byly v rozmezí 12°C až 16°C a minimální teploty se pohybovaly lem kolem – 1°C.

To vše ukazuje na to, že jak oblast vysokého tlaku, tak i vpád tepého vzduchu, který se nad středí Evropou transformoval, vytvořl podmínky pro malé pokrytí oblohy nevýraznou kupovitou oblačností, která se v podvečer začala rozpadat.

Noc byla jasná až skoro jasná.

Mapa přízemního tlakového pole a teplotního pole na hladině 850 Hpa dne 23.2.1943

 

 

20.2.1943 byl úplněk

V zimním období je měsíc nejvýše nad obzorem. Měsíc je na obloze po celou noc od soumraku až po svítání.

Tři dny po úplňku, 23.2.1943 byl měsíc na jihozápadě a díky jeho svítivosti ani ten den nenastala astronomická noc, obloha až do svítání měla podobu oblohy při astronomickém soumraku, kdy jsou na obloze vidět jen hvězdy s velkou svítivostí.

Díky značné svítivosti měsíce, která vedla k výraznému zvýšení jasu pozadí trvaly světelné podmínky charakteristické pro nautický soumrak, který měl skončit v 18 hodin a 38 minut, o nějakou dobu déle.

23.2.1943 v 18:38 hodin začal astronomický soumrak, který díky svítivosti měsíce spíše připomínal soumrak nautický.

Nautický soumrak je doba předcházející po občanském soumraku. Slunce je 6° pod obzorem. Konec nautického soumraku je v době, kdy se sluneční kotouč nachází 12° pod obzorem. Při nautickém soumraku již bývají vidět nejasnější hvězdy a také je ještě vidět mořský horizont, který se používá spolu s hvězdami k navigaci. Jsou vidět i obrysy předmětů.

Měsíc byl na jihozápadě, přičemž cesta kolem hájovny a plot hájovny je situovám jižně, při pohledu od vchodu do hájovny.

v přízemní vrstvě projevovala ve formě výběžku vysokého tlaku s advekcí
teplého vzduchu od jihozápadu, se značným denním chodem teploty,
meteorologické stanice na území protektorátu zaznamenaly maximální
teploty v rozmezí 12°C až 16°C minimální teploty kolem – 1°C, což ukazuje
na to, že díky výběžku vysokého tlaku bylo malé pokrytí oblohy nevýraznou
kupovitou oblačností, která se v podvečer začala rozpadat.
Noc byla jasná až skoro jasná.

 

 

Rozpory ve výpovědi strážmistra Radila s výpovědí paní Jiřiny Malcové, paní Boženy Lochmanové a pana Jiřího Lochmana, kteří byli na příkaz gestapa zavřeni v pokoji v prvním patře petrovické hájovny cca od 18 hodin 23.2.1943 do rána 24.2.1943

 
1. Strážmistr Radil uvádí, že člověk, který s ním komunikoval spoza plotu hájovny přišel kolem 18 hodiny a 45 minuty.
 
Podle výpovědi paní Malcové, paní Lochmanové a pana Lochmana se nějaký muž snažil vyvolat hajného Kašpara cca o hodinu a půl později.
 
2. Strážmistr Radil uvedl, že po muži, který utekl čtyřikrát vystřelil. Vzhledem k tomu, že smrt pana Miroslava Říčaře způsobila kulka vystřelená z jiné zbraně, než která byla součástí výstroje četníka Radila, došlo u hájovny a v její bezprostřední blízkosti k pěti výstřelům.
 
Podle výpovědi paní Malcové, paní Lochmanové a pana Lochmana zazněl u hájovny jeden nebo dva výstřely.
 
 

Jsou tu ještě další nesrovnalosti

 
Pan Mgr. Jakub Mazúch uvádí, že velitelem četnické stanice v Týništi nad Orlicí byl četník Čermák. 
 
Vzhledem k tomu, že gestapo povolalo četníka Čermáka k prošetření použití služební zbraně u hájovny v Petrovicích strážmistrem Radilem, mohli bychom se domnívat, že strážmistr Radil nebyl předán - převelen, do přímé podřízenosti gestapa, ale že gestapo před odjezdem od hájovny, někdy kolem osmnácté hodiny, předalo střežení hájovny strážmistru Radilovi - potažmo četnické stanici v Týništi n.O., kterého v této činnosti posílil ještě před odjezdem gestapa od hájovny četník Hubálek.
 
Z vípovědi gestapáka Hankeho je zřejmé, že v 15 hodin již gestapo rozpracovávalo plán akce v hájovně ve Velkých Petrovicích a je velmi pravděpodobné, že někdy před patnáctou hodinou nařídilo četnické stanici v Týništi nad Orlicí, možná přímo četníku Čermákovi, přípravu na možnou součinnost, k níž mají být četníci připraveni na sedmnáctou hodinu. Je možné a vše tomu nasvědčuje, že gestapo požadovalo k součinnosti vyčlenit dva četníky.
 
I z činnosti samotného velitele četnické stanice, četníka Čermáka, se dá usuzovat, že před patnáctou hodinou obdržel telefonicky pokyny pro součinnost s gestapem.
Není náhodou, že strážmistr Radil je v sedmnáct hodin v rámci součinnosti odvelen ke střežení hájovny. Jak dokládá Mgr. Jakub Mazúch, strážmistr Radil uměl ze všech četníků nejlépe německy, proto byl s největší pravděpodobností  četníkem Čermákem určen pro možnou součinnost s gestapem.
Nebude náhodou, že četník Čermák jde na kontrolní obchůzku, jejíž trasa něří cca 16 km, přičemž projití prvních čtyřech kilometrů mu trvá dvě hodiny a dvacet minut a ve zbytku trasy je jeho průměrná rychlost cca 4 km/h. Vše nasvědčuje tomu, že četník Čermák čeká v Křivicích na četníka Hubálka, kterého na příkaz gestapa odesílá na střežení hájovny ve Velkých Petrovicích v 17 hodin 20 minut.
 
Pan Vilém Kejzlar pracoval i s informací, kterou získal od jednoho z týnišťských četníků, který tvrdil, že odpoledne 23.2.1943 přijal telefonát, který není zapsán ve staniční knize, kterým gestapo nařizovalo součinnost četnické stanici v Týništi nad Orlicí při akci, kteou bude gestapo provádět v obvodu působnosti četnické stanice v Týništi nad Orlicí.
Činnost velitele četnické stanice, četníka Čermáka potvrzuje, že v tomto směru byl některým z četníků přijat telefonát z gestapa a je velmi pravděpodobné, že to bylo před odchodem četníka Čermáka na kontrolní obchůzku, je velmi pravděpodobné, že další instrukce od gestapa dostal četník Čermák v Křivicích, odkud se jistě telefonicky spolil s četníkem, který na stanici vykonával dotozčí službu a byl s ním až do odchodu z Křivic v telefonickém kontaktu.
 
Ze staniční knihy je zřejmé, že v 15 hodin:
  1. Četník Čermák velitel četnické stanice odchází na kontrolní obchůzku
  2. Četník Kábrt vykonává dozorčí službu na četnické stanici
  3. Četník Veinert je od 5 hodin 23.2.1943 nasazen jako vlaková hlídka, vrací se 23.2.1943 ve 20 hodin
  4. Četník Baláček je od 8 hodin 23.2.1943 na hlídce a vrací se z hlídky 23.2.1943 v 18 hodin 
  5. Četník Hubálek je od 13 hodin na hlídce, hlídka je mu v Křivicích na příkaz gestapa přerušena a je odvelen ke střežení hájovny
  6. Četník Radil je s největší pravděpodobností určen pro součinnost s gestapem, která má začít kolem sedmnácté hodiny a zatím koná službu na četnické stanici
  7. Četník Keclík nemusel být v patnáct hodin přítomen na stanici

 

Strážmistr Radil byl v 17 hodin z četnické stanice odvelen gestapem ke střežení hájovny, ze staniční knihy není zřejmé, jestli:
  • byl strážmistr Radil gestapem odvelen telefonicky předaným příkazem, nebo se tak stalo ústním rozkazem, který byl vydán gestapem na četnické stanici v Týništi nad Orlicí. 
  • byl strážmistr Radil odvezen ke střežení hájovny vozidlem gestapa a nebo šel pěšky a nebo jel na kole.
  • pokud šel strážmistr Radil pěšky, zda šel  sám a nebo dostal od gestapa doprovod, se kterým měl projít cestu od nádraží v Týništi nad Orlicí k hájovně.

Pokud by šel strážmistr Radil pěšky sám a nebo s doprovodem, který by mu přidělilo gestapo, přišel by strážmistr k hájovně nejpozději v 17:50 hodin!

Je více než pravděpodobné, že i četník Hubálek dorazil do hájovny před odjezdem gestapa. 
 
Na mapě je znázorněna pravděpodobná trasa, kterou četník Hubálek jedoucí na kole využil pro přejezd z Křivic k hájovně ve Velkých Petrovicích.
Tato trasa z velké části kopíruje trasu, kterou již ten den na hlídce a která mu byla v 17:20 hodin přerušena na příkaz gestapa velitelem četnické stanice Čermákam, prošel. 
Je pravděpodobné, že si pro přejezd zvolil cca o 1,5 km kratší trasu, tím by se zkrátil čas přejezdu na cca 20 minut a tak mohl být u hájovny ve Velkých Petrovicích již krátce po sedmnácté hodině čtyřicáté minutě.
Je možné, že po cestě potkal četník Hubálek strážmistra Radila, pokud ten se přesouval pěšky sám nebo s doprovodem k hájovně a tak mohli dorazit oba četníci do hájovny nejpozději v 17 hodin 50 minut.
 
Badatel a historik Vilém Kejzlar v roce 1973 pracoval s výpovědí jednoho z četníků, je pravděpodobné, že tím četníkem mohl být četník Hubálek a na základě tvrzení tohoto četníka uváděl, že při zatýkání manželů Kašparových a Václava Zemana byli přítomni u hájovny ve Velkých Petrovicích dva týniští četníci.
 
Gestapo nejspíše po osmnácté hodině předává střežení hájovny dvěma týnišťským četníkům - strážmistru Radilovi a četníku Hubálkovi a Fahndungskommando vedené komisařem Winklerem, spolu se zatčenými manželi Kašparovými a Václavem Zemanem, odjíždí do Hradce Králové.
Z počtu zatčených je zřejmé, že Fahrndungskommando nemělo k dispozici jen jedno motorové vozidlo, ale že disponovalo více vozidly, která při zpáteční cestě do Hradce Králové mohla být použita pro různé činnosti.
 
Ze zápisu ve staniční knize není zřejmé, kdo byl velitelem hlídky, které gestapo předalo kolem osmnácté hodiny hájovnu ke střežení. 
Pravděpodobně to byl strážmistr Radil, který o tom jak probíhala hlídka, jíž velmi pravděpodobně velel, sepisuje v 7 hodin 24.2.1943 zápis do Staniční knihy. Ze zápisu by se dalo předjímat, že strážmisr Radil nebyl převelen do podřízenosti gestapa. 
 
Byl li by strážmistr Radil předán - převelen, do podřízenosti gestapa, neměl co popisovat dění, které souviselo s jeho služební činností v době převelení k nadřízené složce, do staniční knihy podřízené složky, ale měl o tomto dění zachovat mlčenlivost a zápis v části - popis činnosti ve službě by byl ve smyslu, že od - do plnil úkoly v podřízenosti gestapa, pokud by mu gestapo nedalo jiné příkazy!

Dojde li ke vzniku mimořádné události v souvislosti s činností gestapa, probíhá šetření v gestci gestapa a to také v souladu se služebním postupem informuje své nadřízené o vzniku mimořádné události a pokud uzná za vhodné, povolává k šetření velitele podřízené složky, která se svojí činností na vzniku mimořádné události podílela, přičemž gestapo je tím subjektem, který stanovuje kdy, kam a co bude zapsáno a zaprotokolováno! 

 
V této souvislosti je třeba poukázat na skutečnost, že ostatní četníci, kteří střežili hájovnu se o průběhu své činnosti ve službě nezmiňují, konstatují v zápisech jen to, že od - do prováděli střežení hájovny. 
Četník Hubálek neuvádí ani to, od kdy mu byla přerušena hlídka a od kdy byl přítomen v hájovně ve Velkých Petrovicích  a přitom i četník Hubálek má o čem psát. Je členem hlídky v průběhu jejíž služby se stala mimořádná událost. V této souvislosti byl, pokud byl podřízen strážmistru Radilovi, strážmistrem Radilem úkolován a nebo pokud byl on velitelem hlídky, pak v této souvislosti přebral od strážmistra Radila hlášení o tom co se událo a i na základě tohoto hlášení úkoloval strážmistra Radila.
Minimálně musí ten kdo velí rozhodnout o tom, kdo půjde vznik mimořádné události zatelefonovat na gestapo, pokud opravdu byla telefonicky gestapu tato informace předána ... 
 
  
Ze zápisu 187 ve staniční knize se dozvídáme, že gestapo v 19 hodin ústním, ne telefonickým příkazem, příkazem, který musel gestapák ústně vydat dozorčí službu konajícímu četníkovi na četnické stanici v Týništi nad Orlicí, odesílá strážmistra Keclíka ke střežení hájovny. 
 
V 19 hodin již osoba, kterou mohl být konfident Farský, osoba, která mohla doprovázet strážmistra Radila při jeho cestě k hájovně v 17 hodin, mohla být na Hlavním nádraží v Hradci Králové v přítomnosti Miroslava Říčaře, aby s ním v 19 hodin 10 minut odjela do Týniště nad Orlicí ...
Čekali gestapáci na četnické stanici v Týništi nad Orlicí na potvrzení toho, že Miroslav Říčař v 19:10 hodin odjíždí vlakem z Hradce Králové do Týniště nad Orlicí? 
Má strážmistr Keclík za úkol provést gestapáky po cestě od nádraří v Týništi nad Orlicí k hájovně, po cestě, po které cca za 40 minut po nich půjde i Miroslav Říčař, možná v doprovodu konfidenta Farského?
Nejpozději v 19 hodin 50 minut, v době příjezdu Miroslava Říčaře do Týniště nad Orlicí, má gestapo hotovu rekognoskaci cesty, po které půjde Miroslav Říčař k hájovně, rekognoskaci okolí hájovny, nic gestapákům nebrání v tom, aby zajistili prostor a připravili se na příchod Miroslava Říčaře.
 
   
Ve Staniční knize je popsán jiný příběh:
  
Cca v 18:48 strážmistr Radil 4x vystřelil ze své služební zbraně ráže 9mm na osobu, která se snažila narušit jím střežený objekt.
Strážmistr Radil chce muže zadržet, muž začíná utíkat, strážmistr vytahuje pistoli z pouzdra, natahuje závěr, odjišťuje zbraň, přitom stále sleduje běžící postavu, míří s předsazením, střílí - běžící osoba již urazila trasu minimálně 30 metrů, strážmistr jasně vidí, že osobu nezasáhl, střílí znovu, vidí, že osobu nezasáhl, střílí po třetí a v té době mohla být běžící osoba vzdálena od branky hájovny cca 50 metrů, v místě kde bylo nalezeno mrtvé tělo Miroslava Říčaře!
Strážmistr Radil mohl vidět běžící osobu i v místě, kde leželo mrtvé tělo miroslava Říčaře - k narušení objektu došlo v době, kdy končil nautický soumrak a začínal astronomický soumrak - viz výše. Přímá vzdálenost od místa, kde stál Strážmistr Radil k místu, kde leželo mrtvé tělo miroslava Říčaře je cca 52 metrů.  
Strážmistr Radil mohl vidět i záblesk, který způsobyly spaliny vzniklé zapálením prachové náplně nábojnice při výstřelu, kterým Miroslav Říčař ukončil svůj život. Svítivost splodin hoření byla výrazně větši než jas pozadí! Hluk výstřelu slyšet nemusel, mohl být ještě ohlušen vlastní střelbou.  
 
Z výpovědí paní Jiřiny Malcové a pana Jiřího Lochmana vím, že jeden četník hlídal před hájovnou a druhý byl v hájovně. 
 
Četník Hubálek, ktrý byl v hájovně, musel střelbu slyšet a určitě na ni reagoval. Určitě se četníci v důsledku střelby neprodleně zkontaktovali. 
Jak vysvětlil strážmistr Radil četníku Hubálkovi, že nemá potřebu jít zkontrolovat prostor kam střílel, jestli v prostoru mířené střelby neleží střelbou zasažená osoba, po které strážmistr Radil mířenou střelbu vedl a nebo jestli tam nejsou stopy po tom, že došlo k poranění narušitele střelbou.
Předpokládám, že strážmistr Radil neřekl u hájovny četníku Hubálkovi, že střílel jen tak na slepo a proto nemusí ani jeden z nich jít prohlédnout prostor do kterého byla vedena střelba. 
 
Pokud by se  gestapo dozvědělo, že se strážmistr Radil nepokusil narušitele zadržet, že střílel jen pro to, aby kryl to, že jednal v rozporu s rozkazy ... , byla by s největší pravděpodobností minimálně na strážmistra Radila gestapem uvalena ochranná vazba, je ale velmi pravděpodobné, že by skončil před popravčí četou - napomáhání nepříteli, což je dle říšského trestního práva hrdelní zločin! 
 
Vyšel li by strážmistr Radil a nebo četník Hubálek brankou a šel li by směrem, kterým utíkal muž, po kterém strážmistr Radil střílel, tak by na této cestě, po ujití cca třiceti maximálně čtyřiceti metrů, musel uvidět, v době končícího nautického soumraku a začínajícího astronomického soumraku, ležet na světlé písčité cestě mrtvé tělo Miroslava Říčaře. 
Minimálně trasu čtyřiceti metrů by četník prošel, protože věděl, jaký čas je potřeba na vyndání zbraně z pouzdara, natažení závěru, odjištění zbraně, zamíření s předsazením a vystřelením čtyř mířených ran. Je to doba delší než pět sekund a za pět sekund není problém uběhnout po rovině trať o délce víc jak třicet metrů.
 
Pokud opravdu jeden ze strážníků telefonoval na gestapo, pak mohl jít telefonovat do strážního železničního domku, pokud ten byl označen písmenem T. Písmeno T značí, že v domku je telefon nebo telegraf. Strážní železniční domek je vzdálen cca 200 m od branky hájovny a četník by tak musel projít kolem těla mrtvého Miroslava Říčaře jak když šel telefonovat, tak když se vracel zpět do hájovny.
 
 

Co mohlo obsahovat hlášení o vzniku mimořádné události, pokud opravdu došlo cca v 18:45 hodin ke střelbě při střežení hájovny, které předal pravděpodobně strážmistr Radil - uměl nejlépe z Týnišťských četníků německy, telefonicky gestapu:

  1. Čas vzniku mimořádné události
  2. Popis vzniku mimořádné události se sdělením, že při pokusu o zadržení narušitele byla použita služební zbraň
  3. Že ani za použití služební zbraně, z níž bylo po narušiteli 4x vystřeleno, narušitel zadržen nebyl, ale podařilo se mu utéci
  4. Že narušitel utíkal po cestě směrem k Týništi nad Orlicí

 

Reaguje li gestapo na vznik mimořádné události při střežení hájovny ústním příkazem, kterým je v devatenáct hodin odvelen na střežení hájovny strážmistr Keclík, proč gestapo strážmistru Keclíkovi:

  • nepředává informaci o tom, že by při přesunu do hájovny mohl narazit na muže, který neuposlechl příkazů četnické hlídky u hájovny a je na útěku

  • nenařizuje, aby, pokud se s podezřelým mužem při zrychleném přesunu na cestě do hájovny setká, se ho pokusil zadržet

Za zápisu ve Staniční knize č. 187 je zřejmé, že gestapo nic takového strážmistru Keclíkovi nenařizuje. 

Proč v této souvislosti nevydává gestapo příkaz četnické stanici, aby četníci začali střežit nádraží v Týništi n. O., ze kterého by narušitel mohl odjet vlakem. Cca hodihu a patnáct minut po střelbě, kterou vedl strážnistr Radil po narušiteli, odjíždí z nádraží v Týništi nad Orlicí vlak do Jablonného nad Orlicí, do Hradce Králové a do Chocně, kam má příjezd ve 20:45 hodin a ve 20:47 hodin jede vlak zpět přes Týniště n.O., kde je ve 21:26 hodin do Náchoda.

Týnišťští četníci běžně nádraží střeží viz. svědectví v článku pana Viléma Kejzlara - Zbraně pro domácí odboj.

Ze zápisu strážmisra Radila je zřejmé, že až po té, co začalo gestapo vyšetřovat mimořádnou událost je nalezeno mrtvé tělo Miroslava Říčaře, který nebyl zasažen střelbou četníka, ale spáchal v příčinné souvislosti se střelbou strážmistra Radila sebevraždu. 

Gestapáci jsou také cvičeni ve střelbě krátkými palnými zbraněmi. Vědí, jaký čas je potřeba na vystřelení čtyř mířených ran z pistole, která je uschovaná v pouzdru. Dokáží si spočítat, že tělo mrtvého Miroslava Říčaře leží v prostoru, do kterého vedl strážmistr Radil mířenou střelbu, pokud se jí snažil Miroslava Říčaře zadržet. Gestapákům musí být jasné, že četníci neprovedli prohlídku prostoru, kam údajně vedl strážmistr Radil střelbu ...

Pokud by tomu tak bylo, má minimálně strážmistr Radil gestapákům co vysvětlovat ...

Jak je zřejmé ze zápisů ve Staniční knize, četníci používali ve službě jízdní kola. Pokud by vyjel po devatenácté hodině k hájovně ve Velkých Petrovicích strážmistr Keclík na kole, pak by na mrtvé tělo Miroslava Říčaře s největší pravděpodobností narazil on, musel by kolem něj projet.

Gestapáci, kteří vyrazili pravděpodobně ihned po telefonátu strážmistra Radila autem, cca ve stejnou dobu, kdy vyráží k hájovně i strážmistr Keclík, cesta jim ale trvá cca o 10 minut déle než strážmistru Keclíkovi, pokud by jel na kole. K brance hájovny přijedou gestapáci z opačné strany, než kde leží mrtvé tělo Miroslava Říčaře.