Výpis ze Staniční knihy četnické stanice Týniště nad Orlicí

Zápis Nařízená služební činnost   Popis činnosti ve službě
184

Četník Hubálek 23.2.1943.ve 13 hodin vyráží na kole na hlídku po trase:

Týniště n.O., bod 350, 375, ... , 393, U Dubu, hájovna na Špici, Křivice, hájovna Rašovice, ...

  Zapsáno: 24.2.1943.v 1 hodinu

Hlídka četníka Hubálka byla ne příkaz gestapa přerušena


Trasu - Týniště n.O., bod 350, 375, ... , 393, U Dubu, hájovna na Špici, Křivice četník Hubálek prošel

Trasu z Křivic četník Hubálek neprošel
185 Četník Čermák 23.2.1943 v 15 hodin odchází na kontrolní obchůzku po trase:

U Dubu, hájovna na Špici, Křivice, les Voklik hájovna Rašovice, střážnice č.p. 34, železniční trať, Týniště ...


Plánovaný návrat z kontrolní obchůzky je 23.2.1943 ve 21 hodin
  Zapsáno 23.2.1943 ve 24 hodin o 3 hodiny pozdejí v důsledku použití zbraně strážmistrem Radilem v Petrovicích u hájovny.

Četník Hubálek se setkal s četníkem Čermákem v 17:20 hodin v Křivicích a pak ve 22 hodin v hájovně v Petrovicích
186 Strážmistr Karel Radil je 23.2.1943 v 17 hodin gestapem odvelen ke střežení hájovny ve Velkých Petrovicích   Vloženo 24.2.1943 v 7 hodin
23.2.1943 cca v 18:45 hodin - při střežení hájovny strážmistrem Karlem Radilem přišel k plotu hájovny muž a ptal se několikrát strážmistra Radila, který seděl u předních dveří, je li hajný doma. Jakmile strážmistr Radil vstal, muž utekl.
Strážmistr Radil po něm 4x vystřelil z pistole, ale ve tmě muže nezasáhl. Gestapo o tom bylo informováno.
Při vyšetřování je nalezen mrtvý muž, ktrý spáchal sebevraždu zastřelením.
Je to Miroslav Říčař narozený 16/8 1922 v Plotišti číslo 289, kde také bydlí.

Další je předmětem Gestapa
187 Četník Keclík je v 19 hodin 23.2.1943 na základě ústního rozkazu gestapa odvelen ke střežení hájovny ve Velkých Petrovicích  
188 Četník Boháček je 23.2.1943 ve 23 hodin odeslán ke střežení hájovny ve Velkých Petrovicích.

Plánovaná návrat ze strážní služby je 24.2.1943 v 7 hodin
  K zápisu č. 187
Vloženo 24.2.1943 v 8 hodin
Střežení hájovny ukončeno

 

Staniční kniha nám nedává komplexní informaci o dění na četnické stanici v Týništi nad Orlicí 23.2.1943 a 24.2.1943. 

Staniční kniha neobsahuje záznam o činnosti četníka, který vykonával dozorčí službu přímo na stanici, neobsahuje kmpletní záznam v koli hodin nastupovali do služby jednotliví četníci a v kolik hodin službu končili.

Staniční kniha neobsahuje údaje o tom, jestli v důsledku součinnosti s gestapem došlo k navýšení počtu četníků ve službě a nebo, jestli počet četníků ve službě byl obvyklý jako v každém jiném dni a postačoval i k plnění úkolů, které gestapo postupně četnické stanici přidělovalo v rámci za zajištění činnosti u hájovny ve Velkých Petrovicích.. 

Vzhledem k tomu, že nemám k dispozici další důležitý dokument, kterým jsou směrnice, jimiž se činnost četníků na stanici řídila, nelze odpovědět například na otázky:

  1. Kolik četníků zajišťovalo služební činnost, ktrou četnická stanice běžně plnila
  2. Kolik četníků bylo v záloze pro navýšení počtů pro plnění úkolů, které byly nad rámec běžné činnosti
  3. Jak dlouhá byla doba, za kterou měla četnická stanice navýšit počty četníků, pro plnění nenadálých úkolů.

Na poslední otázku nenajdeme odpověď ani v bakalářské práci Martina Maška - Dějiny policie a četnictva mezi lety 1918-1938 se zaměřením na regiony Lounsko a Mostecko, kde se na str. 43 věnuje dennímu řádu četnické stanice. Z textu se dá předjímat, že četníci jsou do služby povoláváni okamžitě z ubytovacích prostor, kde odpočívají před nástupem služby po ukončení předešlé služební činnosti. 

 

Mgr. Jakub Mazúch v emailu z 9.8.2017 dále uvádí:
 
"Podle památníku Četnické stanice Týniště n. O. (dopisovaný velitelem četnické stanice zpětně, pravděpodobně roku 1945) byl k zátahu gestapa v hájovně přibrán pouze štábní strážmistr Karel Radil. Dále je zde uvedeno, že po odjezdu gestapa k hájovně dorazil člověk, který po upozornění hlídajícího Radila z místa odešel. Aby si Radil udělal alibi, vystřelil následně 4 x ze své pistole. O 50 metrů dál bylo později nalezeno Říčařovo tělo, ve kterém byl při pitvě nalezen vstřel ze zbraně ráže 6,35 mm. ..."
 
 
 

 

Úterý 23.2.1943 byl velmi teplý zimní den.

Území Čech bylo pod vlivem týlové části tlakové výše se středem nad střední Evropou, díky čemuž proudil nad toto území teplý vzduchu od jihozápadu. 

Meteorologické stanice na území protektorátu zaznamenaly značnýenní chod teplty , kdy maximální teploty byly v rozmezí 12°C až 16°C a minimální teploty se pohybovaly lem kolem – 1°C.

To vše uazuje na to, že jak oblat vsokéhotlaku, tak i vpád tepého vzduchu, ktrý se nad středí Evropo transfrmoval, vytvořl podmínky pro malé pokrytí oblohy nevýraznou kupovitou oblačností, která se v podvečer začala rozpadat.

Noc byla jasná až skoro jasná.

 

Mapa přízemního tlakového pole a teplotního pole na hladině 850 Hpa dne 23.2.1943

 

 

20.2.1943 byl úplněk.

V zimním období je měsíc nejvýše nad obzorem a je na obloze po celou noc od soumraku po svítání. Tři dny po úplňku byl měsíc na jihozápadě a díky jeho svítivosti ani ten den nenastala astronomická noc, obloha až do svítání měla podobu oblohy při astronomickém soumraku, kdy jsou na obloze vidět jen hvězdy s velkou svítivostí.

Díky značné svítivosti měsíce, která vedla k výraznému zvýšení jasu pozadí trvaly světelné pdmínky,charakteristické pro nautický soumrak, který měl skončit v 18 hodin a 38 minut, o nějakou dobu déle.

23.2.1943 v 18:38 hodin začal astronomický soumrak, který díky svítivosti měsíce spíše připomínal soumrak nautický.

Nautický soumrak je doba předcházející po občanském soumraku.Slunce je 6° pood obzorem. Konec nautického soumraku je v době, kdy se sluneční kotouč nachází 12° pod obzorem. Při nautickém soumraku již bývají vidět nejasnější hvězdy a také je ještě vidět mořský horizont, který se používá spolu s hvězdami k navigaci. Jsou vidět i obrysy předmětů.

Měsíc byl na jihozápadě, přičemž cesta kolem hájovny a plot hájovny je situovám jižně, při pohledu od vchodu do hájovny.

v přízemní vrstvě projevovala ve formě výběžku vysokého tlaku s advekcí
teplého vzduchu od jihozápadu, se značným denním chodem teploty,
meteorologické stanice na území protektorátu zaznamenaly maximální
teploty v rozmezí 12°C až 16°C minimální teploty kolem – 1°C, což ukazuje
na to, že díky výběžku vysokého tlaku bylo malé pokrytí oblohy nevýraznou
kupovitou oblačností, která se v podvečer začala rozpadat.
Noc byla jasná až skoro jasná.

 

 

Rozpory ve výpovědi strážmistra Radila s výpovědí paní Jiřiny Malcové, paní Boženy Lochmanové a pana Jiřího Lochmana, kteří byli na příkaz gestapa zavřeni v pokoji v prvním patře petrovické hájovny cca od 18 hodin 23.2.1943 do rána 24.2.1943

 
1. Strážmistr Radil uvádí, že člověk, který s ním komunikoval spoza plotu hájovny přišel kolem 18 hodiny a 45 minuty.
 
Podle výpovědi paní Malcové, paní Lochmanové a pana Lochmana se nějaký muž snažil vyvolat hajného Kašpara cca o hodinu a půl později.
 
2. Strážmistr Radil uvedl, že po muži, který utekl čtyřikrát vystřelil. Vzhledem k tomu, že smrt pana Miroslava Říčaře způsobila kulka vystřelená z jiné zbraně, než která byla součástí výstroje četníka Radila, došlo u hájovny a v její bezprostřední blízkosti k pěti výstřelům.
 
Podle výpovědi paní Malcové, paní Lochmanové a pana Lochmana zazněl u hájovny jeden nebo dva výstřely.
 
 
 

Jsou tu ještě další nesrovnalosti

 
Pan Mgr. Jakub Mazúch uvádí, že velitelem četnické stanice v Týništi nad Orlicí byl četník Čermák. 
 
Vzhledem k tomu, že gestapo povolalo četníka Čermáka k prošetření použití služební zbraně u hájovny v Petrovicích strážmistrem Radilem, mohli bychom se domnívat, že strážmistr Radil nebyl předán - převelen, do přímé podřízenosti gestapa, ale že gestapo před odjezdem od hájovny, někdy kolem osmnácté hodiny, předalo střežení hájovny strážmistru Radilovi - potažmo četnické stanici v Týništi n.O., kterého v této činnosti posílil ještě před odjezdem gestapa četník Hubálek.
 
Z vípovědi gestapáka Hankeho je zřejmé, že v 15 hodin již gestapo rozpracovávalo plán akce v hájovně ve Velkých Petrovicích a je velmi pravděpodobné, že někdy před patnáctou hodinou nařídilo četnické stanici v Týništi nad Orlicí, možná přímo četníku Čermákovi, přípravu na možnou součinnost, kníž mají být četnáci připraveni na sedmnáctou hodinu, je možné a vše tomu nasvědčuje, že gestapo požadovalo k součinnosti vyčlenit dva četníky.
 
I z činnosti samotného četníka Čermáka se dá usuzovat, že před patnáctou hodinou obdržel pokyny pro součinnost s gestapem. 
Není náhodou, že strážmistr Radil je v sedmnáct hodin v rámci součinnosti odvelen ke střežení hájovny. Jak dokládá Mgr. Jakub Mazúch, strážmistr Radil uměl ze všech četníků nejlépe německy, proto mohl být četníkem Čermákem určen pro možnou součinnost.
 
Ze staniční knihy je zřejmé, že v 15 hodin:
  1. Četník Čermák velitel četnické stanice odchází na kontrolní obchůzku
  2. Četník Kábrt vykonává dozorčí službu na četnické stanici
  3. Četník Veinert je od 5 hodin 23.2.1943 nasazen jako vlaková hlídka, vrací se 23.2.1943 ve 20 hodin
  4. Četník Baláček je od 8 hodin 23.2.1943 na hlídce a vrací se z hlídky 23.2.1943 v 18 hodin 
  5. Četník Hubálek je od 13 hodin na hlídce, hlídka je mu v Křivicích na příkaz gestapa přerušena a je odvelen ke střežení hájovny
  6. Četník Radil je s největší pravděpodobností určen pro součinnost s gestapem, která má začít kolem sedmnácté hodiny a zatím koná službu na četnické stanici
  7. Četník Keclík nemusel být v patnáct hodin přítomen na stanici

 

To, že četník Čermák musel mít povědomí o tom, že k součinnosti s gestapem dojde kolem sedmnácté hodiny nebo přímo v 17 hodin je patrné i z toho, že trasu kontrolní obhlídky v délce cca 4 km prochází dvě hodiny a dvacet minut a zbytek trasy - cca 12 km, pak prošel za cca třiapůl hodiny.
Je více než pravděpodobné, že četník Čermák cca od šestnácti hodin čeká v Křivicích na příchod četníka Hubálka, který s největší pravděpodobností měl do Křivic dorazit mezi šestnáctou a sedmnáctou hodinou.
Četník Čermák zadržuje četníka Hubálka v Křivicích až do doby, kdy převezme od gestapáků další rozkazy, na základě kterých ukončuje četníku Hubálkovi v 17:20 hodin hlídku a odesílá ho ke střežení hájovny ve Velkých Petrovicích.
 
Strážmistr Radil byl v 17 hodin odvelen gestapem ke střežení hájovny, ze staniční knihy není zřejmé, jestli:
  • byl strážmistr Radil gestapem odvelen telefonicky předaným příkazem, nebo se tak stalo ústním rozkazem, který byl vydán gestapem na četnické stanici v Týništi nad Orlicí. 
  • byl strážmistr Radil odvezen ke střežení hájovny vozidlem gestapa a nebo šel pěšky a nebo jel na kole.
  • pokud šel strážmistr Radil pěšky, zda šel  sám a nebo dostal od gestapa doprovod, se kterým měl projít cestu od nádraží v Týništi nad Orlicí k hájovně.

Pokud by šel strážmistr Radil pěšky sám a nebo s doprovodem, který by mu přidělilo gestapo, přišel by strážmistr k hájovně nejpozději v 17:50 hodin!

Je více než pravděpodobné, že i četník Hubálek dorazil do hájovny před odjezdem gestapa. 
 
Na mapě je znázorněna pravděpodobná trasa, kterou četník Hubálek jedoucí na kole využil pro přejezd z Křivic k hájovně ve Velkých Petrovicích.
Tato trasa z velké části kopíruje trasu, kterou již ten den na hlídce, ktrá mu byla v 17:20 hodin přerušena, prošel. 
Je pravděpodobné, že si pro přejezd zvolil cca o 1,5 km kratší trasu, tím by se zkrátil čas přejezdu na 18 minut.
Je možné, že po cestě potkal strážmistra Radila, pokud ten se přesouval pěšky sám nebo s doprovodem a že tak dorazili všichni do hájovny nejpozději v 17:50 hodin.
 
Badatel a historik Vilém Kejzlar v roce 1973 pracoval s výpovědí jednoho z četníků, je pravděpodobné, že tím četníkem mohl být četník Hubálek a na základě tvrzení tohoto četníka uváděl, že při zatýkání manželů Kašparových a Václava Zemana byli přítomni dva týnišští četníci.
 
Ze zápisu ve staniční knize není zřejmé, kdo byl velitelem hlídky, které gestapo předalo kolem osmnácté hodiny hájovnu ke střežení. 
Pravděpodobně to byl strážmistr Radil, který o tom jak probíhala hlídka jíž velel sepisuje v 7 hodin 24.2.1943 zápis do staniční knihy. Ze zápisu by se dalo předjímat, že strážmisr Radil nebyl převelen do podřízenosti gestapa. 
 
Byl li by strážmistr Radil předán - převelen, do podřízenosti gestapa, neměl co popisovat dění, které souviselo s jeho služební činností v době převelení k nadřízené složce, do staniční knihy podřízené složky, ale měl o tomto dění zachovat mlčenlivost a zápis v části - popis činnosti ve službě by byl ve smyslu, že od - do plnil úkoly v podřízenosti gestapa, pokud by mu gestapo nedalo jiné příkazy!
 

Dojde li ke vzniku mimořádné události v souvislosti s činností gestapa, probíhá šetření v gestci gestapa a to také v souladu se služebním postupem informuje své nadřízené složky o vzniku mimořádné události a pokud uzná za vhodné, povolává k šetření velitele podřízené složky, která se svojí činností na vzniku mimořádné události podílela, přičemž gestapo je tím subjektem, který stanovuje kdy, kam a co bude zapsáno a zaprotokolováno! 

 
V této souvislosti je třeba poukázat na skutečnost, že ostatní četníci, kteří střežili hájovnu se o průběhu činnosti ve službě nezmiňují, konstatují v zápisech jen to, že od - do prováděli střežení hájovny. 
Četník Hubálek neuvádí ani to, od kdy mu byla přerušena hlídka a od kdy byl přítomen v hájovně ve Velkých Petrovicích  a přitom minimálně četník Hubálek má o čem psát, je více než pravděpodobné, že on předával telefonicky hlášení o vzniku mimořádné události gestapu, pokud opravdu bylo telefonicky gestapu předáno ... 
 
 
Gestapo kolem osmnácté hodiny předává hájovnu ke střežení četníkům a odjíždí do Hradce Králové. 
I se zastávkou na služebně gestapa, která byla v dnešní budově lékařské fakulty v Šimkově ulici, by stihlo gestapo dopravit do bezprostřední blízkosti Hlavního nádraží v Hradci Králové osobu, která mohla doprovázet po cestě do hájovny strážmistra Radila, pokud šel pěšky. Tato osoba by byla nejpozději v devatenáct hodin, cca 20 minut před odjezdem vlaku do Týniště nad Orlicí, na Hlavním nádraží, kde byl před odjezdem vlaku v 19:10 s největší pravděpodobností i Miroslav Říčař.
 
Ze zápisu 187 ve staniční knize se dozvídáme, že gestapo ústním, ne telefonickým příkazem, příkazem, který musel gestapák ústně vydat dozorčí službu konajícímu četníkovi na četnické stanici v Týništi nad Orlicí, vydává rozkaz k přesunu strážmistra Keclíka ke střežení hájovny. V devatenáct hodin již osoba, kterou mohl být konfident Farský, osoba, která mohla doprovázet strážmistra Radila při jeho cestě k hájovně v sedmnáct hodin, mohla být na Hlavním nádraží v Hradci Králové v přítomnosti Miroslava Říčaře, aby s ním v 19:10 odjela do Týniště nad Orlicí ...
Čekali gestapáci na četnické stanici v Týništi nad Orlicí na potvrzení toho, že Miroslav Říčař v 19:10 hodin odjíždí vlakem z Hradce Králové do Týniště nad Orlicí? 
Má strážmistr Keclík za úkol provést gestapáky po cestě od nádraří v Týništi nad Orlicí k hájovně, po cestě, po které cca za 40 minut po nich půjde i Miroslav Říčař, možná v doprovodu konfidenta Farského?
Nejpozději v 19:50 hodin, v době příjezdu Miroslava Říčaře do Týniště nad Orlicí má gestapo hotovu rekognoskaci cesty, po které půjde Miroslav Říčař k hájovně, rekognoskaci okolí hájovny, nic gestapákům nebrání v tom, aby zajistili prostor a připravili se na příchod Miroslava Říčaře.
 
 
 
Ve staniční knize je ale popsán jiný příběh:
 
Cca v 18:45 strážmistr Radil 4x vystřelil ze své služební zbraně na osobu, která narušila jím střežený objekt.
Strážmistr Radil se postavil, muž začíná utíkat, strážmistr vytahuje pistoli s pouzdra, natahuje závěr, odjišťuje zbraň, přitom stále sleduje běžící postavu, míří s předsazením, střílí - běžící osoba již urazila trasu minimálně 30 metrů, strážmistr jasně vidí, že osobu nezasáhl, střílí znovu, vidí, že osobu nezasáhl, střílí po třetí a v té době mohla bát běžící osoba vzdálena od branky hájovny cca 50 metrů, v místě kde bylo nalezeno mrtvé tělo Miroslava Říčaře!
 
Strážmistr Radil mohl vidět běžící osobu i v místě, kde leželo mrtvé tělo miroslava Říčaře - k narušení oběktu došlo v době, kdy končil nautický soumrak a začínal astronomický soumrak - viz výše. Přímá vzdálenost od místa, kde stál Strážmistr Radil k místu, kde leželo mrtvé tělo miroslava Říčaře je cca 52 metrů.  
 
Strážmistr Radil mohl vidět i záblesk, který způsobyly spaliny vzniklé zapálením prachové náplně nábojnice při výstřelu, kterým Miroslav Říčař ukončil svůj život. Svítivost splodin hoření byla výrazně větši než jas pozadí! Hluk výstřelu slyšet nemusel, mohl být ještě ohlušen vlastní střelbou.  
 
Z výpovědí paní Jiřiny Malcové a pana Jiřího Lochmana vím, že jeden četník hlídal před hájovnou a druhý byl v hájovně. 
 
Četník Hubálek, ktrý byl v hájovně, musel střelbu slyšet a určitě na ni reagoval. Určitě se četníci v důsledku střelby neprodleně zkontaktovali. 
Jak vysvětlil strážmistr Radil četníku Hubálkovi, že nemá potřebu jít zkontrolovat prostor kam střílel, jestli v prostoru mířené střelby neleží střelbou zasažená osoba, po které strážmistr Radil mířenou střelbu vedl a nebo jestli tam nejsou stopy po tom, že došlo k poranění narušitele střelbou.
Předpokládám, že strážmistr Radil neřekl u hájovny četníku Hubálkovi, že střílel jen tak na slepo a proto nemusí ani jeden z nich jít prohlédnout prostor do kterého byla vedena střelba. 
 
Pokud by se  gestapo dozvědělo, že se strážmistr Radil nepokusil narušitele zadržet, že střílel jen pro to, aby kryl to, že jednal v rozporu s rozkazy ... , byla by s největší pravděpodobností minimálně na strážmistra Radila gestapem uvalena ochranná vazba, je ale velmi pravděpodobné, že by skončil před popravčí četou! 
 
Vyšel li by strážmistr Radil a nebo četník Hubálek brankou a šel li by směrem, kterým utíkal muž, po kterém strážmistr Radil střílel, tak by na této cestě, po ujití cca třiceti maximálně čtyřiceti metrů, musel uvidět, v době končícího nautického soumraku a začínajícího astronomického soumraku, na světlé pícčité cestě mrtvé tělo Miroslava Říčaře. 
Minimálně trasu čtyřiceti metrů by četník prošel, protoře věděl, jaký čas je potřeba na vyndání zbraně z pouzdara, natažení závěru, odjištění zbraně, zamíření s předsazením a vystřelením čtyř mířených ran. Je to doba delší než pět sekund a za pět sekund není problém uběhnout po rovině trať o délce víc jak třicet metrů.
 

Co mohlo obsahovat hlášení o vzniku mimořádné události, pokud opravdu došlo cca v 18:45 hodin ke střelbě při střežení hájovny, které předal pravděpodobně četník Hubálek telefonicky gestapu:

  1. Čas vzniku mimořádné události
  2. Popis vzniku mimořádné události se sdělením, že při pokusu o zadržení narušitele byla použita služební zbraň
  3. Že ani za použití služební zbraně, z níž bylo po narušiteli 4x vystřeleno, narušitel zadržen nebyl, ale podařilo se mu utéci
  4. Že narušitel utíkal po cestě směrem k Týništi nad Orlicí

 

Reaguje li gestapo na vznik mimořádné události při střežení hájovny ústním příkazem, kterým je odvelen na střežení hájovny strážmistr Keclík v devatenáct hodin ke střežení hájovny ve Velkých Petrovicích, preoč gestapo strážmistru Keclíkovi:

  • nenařizuje zrychlený přesun na služebním kole.
  • nepředává informaci o tom, že při přesunu do hájovny by mohl narazit na muže, který neuposlechl příkazů četnické hlídky u hájovny a je na útěku.
  • nenařizuje, aby, pokud se s podezřelým mužem při zrychleném přesunu na cestě do hájovny setká, se ho pokusil zadržet. 

Proč v této souvislosti nevydává gestapo příkaz četnické stanicim aby četníci začali střežit nádraží v Týništi n. O. z něhož by narušitel mohl odjet vlakem. Týnišťští četníci běžně nádraží střeží viz svědectví v článku pana Viléma Kejzlara - Zbraně pro domáví odboj.

 

Ze zápisu strážmisra Radila je zřejmé, že až po té, co začalo gestapo vyšetřovat mimořádnou událost je nalezeno mrtvé tělo Miroslava Říčaře, který nebyl zasažem střelbou četníka, ale spáchal, v příčinné souvislosti se střelbou strážmistra Radila, sebevraždu. 

Gestapáci jsou také cvičeni ve střelbě krátkými palnými zbraněmi. Vědí, jaký čas je potřeba na vystřelení čtyř mířených ran z pistole, která je uschována v pouzdru. Dokáží si spočítat, že tělo mrtvého Miroslava Říčaře leží v prostoru, do kterého vedl strážmistr Radil mířenou střelbu, pokud se jí snažil Miroslava Říčaře zadržet. Gestapákům musí jim být jasné, že četníci neprovedli prohlídku prostoru, kam údajně vedl strážmistr Radil střelbu, protože měli jistotu, že střelba byla vedena tak, aby utíkajícího narušitele nezasáhl ani jeden z výstřelů, což je tím důvodem, proč neprovedli prohlídku prostoru a díky tomu neobjevili mrtvé tělo. 

Pokud by tomu tak bylo, mají četníci co gestapu vysvětlovat ...