
Výpis ze Staniční knihy četnické stanice Týniště nad Orlicí
Zápis | Nařízená služební činnost | Popis činnosti ve službě | |
184 |
Četník Hubálek 23.2.1943.ve 13 hodin vyráží na kole na hlídku po trase: Týniště n.O., bod 350, 375, ... , 393, U Dubu, hájovna Na Špici, Křivice, hájovna Rašovice, ... |
Zapsáno: 24.2.1943.v 1 hodinu Hlídka četníka Hubálka byla ne příkaz gestapa přerušena Trasu - Týniště n.O., bod 350, 375, ... , 393, U Dubu, hájovna Na Špici, Křivice četník Hubálek prošel Trasu z Křivic četník Hubálek neprošel |
|
185 | Četník Čermák 23.2.1943 v 15 hodin odchází na kontrolní obchůzku po trase: U Dubu, hájovna Na Špici, Křivice, les Voklik hájovna Rašovice, střážnice č.p. 34, železniční trať, Týniště ... Plánovaný návrat z kontrolní obchůzky je 23.2.1943 ve 21 hodin |
Zapsáno 23.2.1943 ve 24 hodin o 3 hodiny pozdejí v důsledku použití zbraně strážmistrem Radilem v Petrovicích u hájovny. Četník Hubálek se setkal s četníkem Čermákem v 17:20 hodin v Křivicích a pak ve 22 hodin v hájovně v Petrovicích |
|
186 | Strážmistr Karel Radil je 23.2.1943 v 17 hodin gestapem odvelen ke střežení hájovny ve Velkých Petrovicích | Vloženo 24.2.1943 v 7 hodin 23.2.1943 cca v 18:45 hodin - při střežení hájovny strážmistrem Karlem Radilem přišel k plotu hájovny muž a ptal se několikrát strážmistra Radila, který seděl u předních dveří, je li hajný doma. Jakmile strážmistr Radil vstal, muž utekl. Strážmistr Radil po něm 4x vystřelil z pistole, ale ve tmě muže nezasáhl. Gestapo o tom bylo informováno. Při vyšetřování je nalezen mrtvý muž, ktrý spáchal sebevraždu zastřelením. Je to Miroslav Říčař narozený 16/8 1922 v Plotišti číslo 289, kde také bydlí. Další je předmětem Gestapa |
|
187 | Četník Keclík je v 19 hodin 23.2.1943 na základě ústního rozkazu gestapa odvelen ke střežení hájovny ve Velkých Petrovicích | ||
188 | Četník Boháček je 23.2.1943 ve 23 hodin odeslán ke střežení hájovny ve Velkých Petrovicích. Plánovaná návrat ze strážní služby je 24.2.1943 v 7 hodin |
||
K zápisu č. 187 Vloženo 24.2.1943 v 8 hodin Střežení hájovny ukončeno |
Staniční kniha nám nedává komplexní informaci o dění na četnické stanici v Týništi nad Orlicí 23.2.1943 a 24.2.1943.
Staniční kniha neobsahuje záznam o činnosti četníka, který vykonával dozorčí službu přímo na stanici, neobsahuje kmpletní záznam v kolik hodin nastupovali do služby jednotliví četníci a v kolik hodin službu končili, nejsou zde uvedeny ani časy telegonátů, které dozorčí službu konající četník přijal a nebo sám realizoval a není zde uvedeno ani to, co bylo obsahem těchto telefonátů ...
Staniční kniha neobsahuje údaje o tom, jestli v důsledku součinnosti s gestapem došlo k navýšení počtu četníků ve službě a nebo jestli počet četníků ve službě byl obvyklý jako v každém jiném dni a postačoval i k plnění úkolů, které gestapo postupně četnické stanici přidělovalo v rámci zajištění činnosti u hájovny ve Velkých Petrovicích..
Vzhledem k tomu, že nemám k dispozici další důležitý dokument, kterým jsou směrnice, jimiž se činnost četníků na stanici řídila, nelze odpovědět například na otázky:
- Kolik četníků zajišťovalo služební činnost, ktrou četnická stanice běžně plnila
- Kolik četníků bylo v záloze pro navýšení počtů pro plnění úkolů, které byly nad rámec běžné činnosti
- Jak dlouhá byla doba, za kterou měla četnická stanice navýšit počty četníků, pro plnění nenadálých úkolů.
Na poslední otázku nenajdeme odpověď ani v bakalářské práci Martina Maška - Dějiny policie a četnictva mezi lety 1918-1938 se zaměřením na regiony Lounsko a Mostecko, kde se na str. 43 věnuje dennímu řádu četnické stanice. Z textu se dá předjímat, že četníci jsou do služby povoláváni okamžitě z ubytovacích prostor, kde odpočívají před nástupem služby po ukončení předešlé služební činnosti.
Úterý 23.2.1943 byl velmi teplý zimní den.
Území Čech bylo pod vlivem týlové části tlakové výše se středem nad střední Evropou, díky čemuž proudil nad toto území teplý vzduchu od jihozápadu.
Meteorologické stanice na území protektorátu zaznamenaly značný denní chod teplty , kdy maximální teploty byly v rozmezí 12°C až 16°C a minimální teploty se pohybovaly lem kolem – 1°C.
To vše ukazuje na to, že jak oblast vysokého tlaku, tak i vpád tepého vzduchu, který se nad středí Evropou transformoval, vytvořl podmínky pro malé pokrytí oblohy nevýraznou kupovitou oblačností, která se v podvečer začala rozpadat.
Noc byla jasná až skoro jasná.
Mapa přízemního tlakového pole a teplotního pole na hladině 850 Hpa dne 23.2.1943
20.2.1943 byl úplněk
V zimním období je měsíc nejvýše nad obzorem. Měsíc je na obloze po celou noc od soumraku až po svítání.
Tři dny po úplňku, 23.2.1943 byl měsíc na jihozápadě a díky jeho svítivosti ani ten den nenastala astronomická noc, obloha až do svítání měla podobu oblohy při astronomickém soumraku, kdy jsou na obloze vidět jen hvězdy s velkou svítivostí.
Díky značné svítivosti měsíce, která vedla k výraznému zvýšení jasu pozadí trvaly světelné podmínky charakteristické pro nautický soumrak, který měl skončit v 18 hodin a 38 minut, o nějakou dobu déle.
23.2.1943 v 18:38 hodin začal astronomický soumrak, který díky svítivosti měsíce spíše připomínal soumrak nautický.
Nautický soumrak je doba předcházející po občanském soumraku. Slunce je 6° pod obzorem. Konec nautického soumraku je v době, kdy se sluneční kotouč nachází 12° pod obzorem. Při nautickém soumraku již bývají vidět nejasnější hvězdy a také je ještě vidět mořský horizont, který se používá spolu s hvězdami k navigaci. Jsou vidět i obrysy předmětů.
Měsíc byl na jihozápadě, přičemž cesta kolem hájovny a plot hájovny je situovám jižně, při pohledu od vchodu do hájovny.
Rozpory ve výpovědi strážmistra Radila s výpovědí paní Jiřiny Malcové, paní Boženy Lochmanové a pana Jiřího Lochmana, kteří byli na příkaz gestapa zavřeni v pokoji v prvním patře petrovické hájovny cca od 18 hodin 23.2.1943 do rána 24.2.1943
Jsou tu ještě další nesrovnalosti
Činnost velitele četnické stanice, četníka Čermáka potvrzuje, že v tomto směru byl některým z četníků přijat telefonát z gestapa a je velmi pravděpodobné, že to bylo před odchodem četníka Čermáka na kontrolní obchůzku, je velmi pravděpodobné, že další instrukce od gestapa dostal četník Čermák v Křivicích, odkud se jistě telefonicky spolil s četníkem, který na stanici vykonával dotozčí službu a byl s ním až do odchodu z Křivic v telefonickém kontaktu.
1. | Četník Čermák | velitel četnické stanice odchází na kontrolní obchůzku | |
2. | Četník Kábrt | vykonává dozorčí službu na četnické stanici | |
3. | Četník Veinert | je od 5 hodin 23.2.1943 nasazen jako vlaková hlídka, vrací se 23.2.1943 ve 20 hodin | |
4. | Četník Baláček | je od 8 hodin 23.2.1943 na hlídce a vrací se z hlídky 23.2.1943 v 18 hodin | |
5. | Četník Hubálek | je od 13 hodin na hlídce, hlídka je mu v Křivicích na příkaz gestapa přerušena a je odvelen ke střežení hájovny | |
6. | Četník Radil | je s největší pravděpodobností určen pro součinnost s gestapem, která má začít kolem sedmnácté hodiny a zatím koná službu na četnické stanici | |
7. | Četník Keclík | nemusel být v patnáct hodin přítomen na stanici |
- byl strážmistr Radil gestapem odvelen telefonicky předaným příkazem, nebo se tak stalo ústním rozkazem, který byl vydán gestapem na četnické stanici v Týništi nad Orlicí.
- byl strážmistr Radil odvezen ke střežení hájovny vozidlem gestapa a nebo šel pěšky a nebo jel na kole.
- pokud šel strážmistr Radil pěšky, zda šel sám a nebo dostal od gestapa doprovod, se kterým měl projít cestu od nádraží v Týništi nad Orlicí k hájovně.
Pokud by šel strážmistr Radil pěšky sám a nebo s doprovodem, který by mu přidělilo gestapo, přišel by strážmistr k hájovně nejpozději v 17:50 hodin!
Dojde li ke vzniku mimořádné události v souvislosti s činností gestapa, probíhá šetření v gestci gestapa a to také v souladu se služebním postupem informuje své nadřízené o vzniku mimořádné události a pokud uzná za vhodné, povolává k šetření velitele podřízené složky, která se svojí činností na vzniku mimořádné události podílela, přičemž gestapo je tím subjektem, který stanovuje kdy, kam a co bude zapsáno a zaprotokolováno!

Co mohlo obsahovat hlášení o vzniku mimořádné události, pokud opravdu došlo cca v 18:45 hodin ke střelbě při střežení hájovny, které předal pravděpodobně strážmistr Radil - uměl nejlépe z Týnišťských četníků německy, telefonicky gestapu:
- Čas vzniku mimořádné události
- Popis vzniku mimořádné události se sdělením, že při pokusu o zadržení narušitele byla použita služební zbraň
- Že ani za použití služební zbraně, z níž bylo po narušiteli 4x vystřeleno, narušitel zadržen nebyl, ale podařilo se mu utéci
- Že narušitel utíkal po cestě směrem k Týništi nad Orlicí
Reaguje li gestapo na vznik mimořádné události při střežení hájovny ústním příkazem, kterým je v devatenáct hodin odvelen na střežení hájovny strážmistr Keclík, proč gestapo strážmistru Keclíkovi:
-
nepředává informaci o tom, že by při přesunu do hájovny mohl narazit na muže, který neuposlechl příkazů četnické hlídky u hájovny a je na útěku
-
nenařizuje, aby, pokud se s podezřelým mužem při zrychleném přesunu na cestě do hájovny setká, se ho pokusil zadržet
Za zápisu ve Staniční knize č. 187 je zřejmé, že gestapo nic takového strážmistru Keclíkovi nenařizuje.
Proč v této souvislosti nevydává gestapo příkaz četnické stanici, aby četníci začali střežit nádraží v Týništi n. O., ze kterého by narušitel mohl odjet vlakem. Cca hodihu a patnáct minut po střelbě, kterou vedl strážnistr Radil po narušiteli, odjíždí z nádraží v Týništi nad Orlicí vlak do Jablonného nad Orlicí, do Hradce Králové a do Chocně, kam má příjezd ve 20:45 hodin a ve 20:47 hodin jede vlak zpět přes Týniště n.O., kde je ve 21:26 hodin do Náchoda.
Týnišťští četníci běžně nádraží střeží viz. svědectví v článku pana Viléma Kejzlara - Zbraně pro domácí odboj.
Ze zápisu strážmisra Radila je zřejmé, že až po té, co začalo gestapo vyšetřovat mimořádnou událost je nalezeno mrtvé tělo Miroslava Říčaře, který nebyl zasažen střelbou četníka, ale spáchal v příčinné souvislosti se střelbou strážmistra Radila sebevraždu.
Gestapáci jsou také cvičeni ve střelbě krátkými palnými zbraněmi. Vědí, jaký čas je potřeba na vystřelení čtyř mířených ran z pistole, která je uschovaná v pouzdru. Dokáží si spočítat, že tělo mrtvého Miroslava Říčaře leží v prostoru, do kterého vedl strážmistr Radil mířenou střelbu, pokud se jí snažil Miroslava Říčaře zadržet. Gestapákům musí být jasné, že četníci neprovedli prohlídku prostoru, kam údajně vedl strážmistr Radil střelbu ...
Pokud by tomu tak bylo, má minimálně strážmistr Radil gestapákům co vysvětlovat ...
Jak je zřejmé ze zápisů ve Staniční knize, četníci používali ve službě jízdní kola. Pokud by vyjel po devatenácté hodině k hájovně ve Velkých Petrovicích strážmistr Keclík na kole, pak by na mrtvé tělo Miroslava Říčaře s největší pravděpodobností narazil on, musel by kolem něj projet.
Gestapáci, kteří vyrazili pravděpodobně ihned po telefonátu strážmistra Radila autem, cca ve stejnou dobu, kdy vyráží k hájovně i strážmistr Keclík, cesta jim ale trvá cca o 10 minut déle než strážmistru Keclíkovi, pokud by jel na kole. K brance hájovny přijedou gestapáci z opačné strany, než kde leží mrtvé tělo Miroslava Říčaře.