Konfidenti gestapa Farský a Fiala  

svojí činností získaly pro  gestapo spoustu cenných informací, které pomohly gestapu rozkrýt části odbojových organizací Obrany národa - Národního odboje - Jitřenka a Obrany národa Vysočina - sever.  Tyto informace obou konfidentů, členů ilrgální KSČ, kteří byli školiteli III. ilrgálního ÚV KSČ - Farský pro královéhradecký kraj, Fiala pro pardubický kraj, pomohly gestapu v likvidaci ilegálního vedení KSČ královéhradeckého kraje a na něj napojených ilegálních organizací a ilegálních organizací KSČ v pardubickém kraji na Žamberecku, Vysokomítsku, Litomyšlcku.

Činnost těchto konfidentů vedla k zatčení na 300 vlastenců gestapem při akcích, které gestapo vedlo proti odboji ve východních Čechách koncem zimy a na jaře roku 1943. Mnoho z těchto zatčených vlastenců bylo nacisty zavražděno.

● Oldřich Sládek v publikaci - "Zločinná role gestapa" uvádí, že na začátku své činnosti v protektorátu Čechy a Morava, gestapo ihned zatýká podezřelé osoby a případy rozpracovává jen zřídka. 

V roce 1942 a 1943 již pracovalo gestapo na daleko vyšší kvalitativní úrovni. Případy důsledně rozpracovávalo a to i za značného přispění konfidentů s cílem zjistit maximum možného o daném jedinci anebo odbojové skupině ( odbojových skupinách ) a teprve pak přistupovalo k jejich likvidaci, pokud jedince nabo část skupiny nevyužilo jako takzvanou volavčí síť.

 

ZÍSKÁVÁNÍ KONFIDENTŮ

 
 
" ...
V případě, že vyhlédnutý kandidát mezi zatčenými souhlasil s nástupem na dráhu zrady a konfidentství, probíhalo kolem jeho osoby další šetření. Vyznělo li pozitivně, následoval návrh šéfovi úřadovny nebo služebny gestapa, který předkládal úředník či zaměstnanec gestapa, jenž nového "adepta" získal. Po schválení a podepsání konfidentského závazku byl agent propuštěn na svobodu. Předtím byl náležitě poučen o tom, že nemá žádnou jinou šanci než věrnou spolupráci a že v případě útěku bude postižena celá jeho rodina. Zpočátku "pracoval" pod dohledem a byl nasazován na zjištěné příslušníky odboje. Nepůsobil tedy většinou samostatně, ale plnil jen přesně stanovené úkoly, a to ještě za dozoru gestapáka nebo dalšího konfidenta. Teprve když se osvědčil, byl propuštěn a dostával příslušný plat a odměny.
Po negativních zkušenostech, kdy adepti konfidentství po propuštění uprchli, volily řídící úřadovna gestapa v Praze i Brně tento taktický postup: vedly sice každého ve své evidenci, avšak do Berlína je hlásili teprve ve chvíli, kdy bylo jasné, že neselžou.
....." 
 
"...
Za zrádcovskou činnost gestapo konfidenty platilo z tajného fondu ( G-Fond ). Buď dostávali pravidelný měsíční plat ve výši cca 1.000,- K až 4.000,- K, nebo odměny podle jednotlivých výsledků, ty měly podobu finanční nebo naturální ( lihoviny, cigarety, potravinové lístky apod. )
..."
 

Nařízením protektorátní vlády ze zde 28. září 1940 byla s účinností od 1. října 1940 definována hodnota koruny jako jedna desetina říšské marky. Směnný kurz 10:1 mezi korunou a markou byl ovšem stanoven německými úřady hned po okupaci, v březnu 1939.

 

Informace, které gestapo dostává od konfidentů neslouží jen k rozkrytí a k likvidaci odbojových organizací, ale jsou využívány i při výsleších odbojářů.

Gestapo si volí způsob použití informací získaných od konfidenta, tyto informace doplňuje s využitím kartoték, které vedou jednotlivé úřadovny gestapa, gestapo rozhoduje, koho označí za zdroj této infotmace, když ji použije při výslechu. 

Je zdokumentováno, že gestapáci nejen své oběti nelidsky týrali fyzicky, ale že se je snažili rozložit i po stránce psychické. Nelidsky týraná oběť gestapácké zvůle, která je podrobena jak krutému psychickému týrání, tak i mnohdy až sadistickému fyzickému trýznění - zostřenému výslechu, pokud nespolupracuje a nevypovídá, neměla ani tušení, že na řadu otázek, kterou jí vyšetřovatelé gestapa položili, již znají odpověď, že jim tu informaci dodal třeba konfident. Ale proč za zdroj této informace neuvést někoho z blízkých spolupracovníků zbitého a ztýraného, vyslýchaného odbojáře. Paní Alba Špreňarová ve svých pamětech uvádí:

".... Gestapáci dovedli intrikami lidi tak rozeštvat, že jsme se vůbec nepoznávali. ..."

Je zdokumentováno, že některých výslechů se účastnil i konfident. Někdy v roli zatčeného, často byla gestapáky ukázána vyslíchanému jeho pravá tvář. 

 
 

KRYTÍ KONFIDENTA - DŮLEŽITÁ ČÁST PRÁCE GESTAPA

V souvislosti s konfidentem a možností jeho využití, řeší gestapo i možnosti krytí konfidenta:

V odbojové organizaci a nebo organizacích, kde působí a nebo kam se má pokusit proniknout má získávat informace o -

  1. Činnisti této organizace a nebo organizací
  2. Vedoucích představitelích této organizace a nebo organizací
  3. Členech této organizace a nebo organizací
  4. Organizacích, které s rozpracovávanou organizací spolupracují

Tyto informace musí předávat svým kontaktům na gestapu. Za tímto účelem vytváří Řídící úřadovna gestapa Praha, Brno fiktivní firmy a společnosti, které vytváří činnost v oboru svého podnikání a v nichž jsou někteří konfidenti vedeni jako zaměstnanci. 

Gestapo dále vytváří síť krycích bytů, kde se řídící pracovníci setkávají se svými informátory.

O identytě konfidenta, krycích firmách a společnostech, krycích bytech, ..., má informace jen přesně daný okruh pracovníků gestapa, tím eliminuje gestapo únik informací z vlastních struktur.

Při likvidaci odbojových organizací a skkupin jsou nejprve likvidovány organizace a skupiny, které s odbojovou organizací nebo skupinou, v níž je konfident, spolupracují. Odbojová organizace, v níž je usídlen konfident, je likvidována gestapem nakonec. 

Jsou zdokumentovány případy, kdy nedojde k likvidaci celé skupiny, v níž pracuje konfident. Část skupiny kolem konfidenta je ponechána gestapem v činnosti pod jeho bedlivým dohledem. Stává se z ní zárodek tzv. "Volavčí sítě". Pokud tato síť na sebe navazuje odbojové skupiny ( tyto konfident a nebo konfidenti z této volavčí sítě mnohdy i vytváří ), je gestapem podporována. Je li gestapem vyhodnoceno, že je neefektivní a nebo že její likvidace může být prospěšná pro jinou akci, kterou gestapo již provádí a nebo plánuje, je gestapem likvidována.

Je docela možné, že v rámci krytí konfidenta Fialy je v létě 1943 gestapem ukončena činnost konfidenta Farského. Farský se jako konfident prozradil, gestapo již zlikvidovalo odbojové organizace v nichž působil, neměl pro gestapo již žádný potenciál, ale dala se na něj shodit i některá zatýkání, která měl na svědomí Fiala, který se v té době dostal k Josefu Molákovi - vedouvímu tajemníkovi III. ilegálního ÚV KSČ a stal se významným členem III. ilegálního ÚV KSČ, s nímž se znal ještě z působení v KSČ za I. republiky, byli přátelé. Josefa Moláka předává Fiala gestapu v polovině srpna 1943. 

 
 

ZÍSKÁVÁNÍ KONFIDENTŮ

 
 
 
" ...
V případě, že vyhlédnutý kandidát mezi zatčenými souhlasil s nástupem na dráhu zrady a konfidentství, probíhalo kolem jeho osoby další šetření. Vyznělo li pozitivně, následoval návrh šéfovi úřadovny nebo služebny gestapa, který předkládal úředník či zaměstnanec gestapa, jenž nového "adepta" získal. Po schválení a podepsání konfidentského závazku byl agent propuštěn na svobodu. Předtím byl náležitě poučen o tom, že nemá žádnou jinou šanci než věrnou spolupráci a že v případě útěku bude postižena celá jeho rodina. Zpočátku "pracoval" pod dohledem a byl nasazován na zjištěné příslušníky odboje. Nepůsobil tedy většinou samostatně, ale plnil jen přesně stanovené úkoly, a to ještě za dozoru gestapáka nebo dalšího konfidenta. Teprve když se osvědčil, byl propuštěn a dostával příslušný plat a odměny.
Po negativních zkušenostech, kdy adepti konfidentství po propuštění uprchli, volily řídící úřadovna gestapa v Praze i Brně tento taktický postup: vedly sice každého ve své evidenci, avšak do Berlína je hlásili teprve ve chvíli, kdy bylo jasné, že neselžou.
....." 
 
"...
Za zrádcovskou činnost gestapo konfidenty platilo z tajného fondu ( G-Fond ). Buď dostávali pravidelný měsíční plat ve výši cca 1.000,- K až 4.000,- K, nebo odměny podle jednotlivých výsledků, ty měly podobu finanční nebo naturální ( lihoviny, cigarety, potravinové lístky apod. )
..."
 

Nařízením protektorátní vlády ze zde 28. září 1940 byla s účinností od 1. října 1940 definována hodnota koruny jako jedna desetina říšské marky. Směnný kurz 10:1 mezi korunou a markou byl ovšem stanoven německými úřady hned po okupaci, v březnu 1939.

 

Vladimír Farský - Karel

  Elitní konfident komisaře Heinze Jantura - šéfa protikomunistického odboru Řídící úřadovny gestapa Praha

 

Vladimír Farský - Karel byl školitelem II. - Zikova ilegálního ústředního vedení KSČ a po jeho rozbití gestapem navazuje kontakt s III. Molákovým ilegálním ústředním vedením KSČ, kde je instrukktorem ústředního vedení ilegální KSČ pro královéhradecký kraj.
Podle svědectví  Rudolfa Vetišky, blízkkého spolupracovníka Josefa Moláka, který po smrti Josefa Moláka přebírá III. ilegální vedení KSČ, je Vladimír Farský - Karel konfidentem gestapa již 29.10.1942, kdy se účastnil zatýkání gestapa na Smíchově, při kterém měl být gestapem zatčen i Josef Pilař, který zatčení, díky své duchapřítomnosti a použití zbraně proti příslušníkům gestapa, unikl.
 
V č.j. 38 - 352/1974 - které zpracovala komise Ministerstva národní obrany pro vydávání osvědčení podle zák. 255/46 Sb. o činnosti odbojové organizace Jitřenka, je uvedeno, že konfident Farský patřil do odbojové organizace KSČ Formánek - Farský - Říčař.
 
Karla znala i paní Říčařová, maminka Miroslava Říčaře - člena ilegální KSČ, manželka Bohumila Říčaře - člena ilegální KSČ, sestra Josefa Dubce - člena ilegální KSČ.
 

 „ Karel Farský 43 r. z Prahy, tuberkulozní bez jednoho prstu u pravé ruky. Zaměstnán byl u spol. Korperativa jako listovní, z Prahy vozil zprávy a jezdil nejvíc na Náchod a Králův Dvůr. Když ke mně byla do cely dána soudružka Severýnová z Král. Dv., která mi řekla, že přišel Karel k nim a vyzval Pavla, aby šel ven. V tom když Pavel vycházel byl gestapáky obklíčen.

Jeho žena se jmenovala Božena a bydleli v Praze blíže „musea“

( Svědectví paní Anny Vísnerové, bytem proti četnické stanici, Náchod II )

Toto svědectví poskytla paní Vísnerová mamince Miroslava Řířaře, který byl od podzimu 1942 členem ilegájní KSČ a který při tom, když je se svým strýcem, bratrem Anny Říčařové, Josefem Dubcem přijat do ilegální KSČ krajským tajemníkem KSČ Josefem Formánkem za přítomnosti manžela paní Anny Říčařové - krajského školitele ilegální KSČ Bohumilem Říčařem, od Josefa Formánka, spolu se svým strýcem, přebírá i okresvedení  vedení ilegální KSČ v okrese Hradec Králové. 

Karla - Vladimíra Farského paní Anna Říčařová znala a znal se s ním i Miroslav Říčař, je pravděpodobné, že od Karla dostal Miroslav Říčař požadavek od svého otce, aby mu dodal 10 kg dinamitu, který byl ukryt u jeho strýce Josefa Dubce a který bez vědomí Josefa Dubce opravdu Miroslav Říčař z úkrytu vzal, jeho strýc o tom vypovídal na gestapu - výpověď pana Josefa Dubce.

O práci operativy gestapa a úkolech N referáru se dozvíte na stránkách - Získávání poznatků, konfidenti  a  Operativa gestapa.
Rudolf Vetiška – člen III. Molákova ilegálního ústředního vedení KSČ v knize – „Skok do tmy“, jejíž je autorem, na straně 198, píše, že mu Josef Molák vyprávěl, že Josef Pilař šel na  schůzku instruktorů do bytu na Smíchově ( Smíchov přímo sousedí s Malou Stranou ). Nevěděl, že schůzka byla vyzrazena, neboť jeden z ilegálních pracovníků - Farský, kterého Josef Pilař zahlédl v blízkosti domu, kde se schůzka konala, byl mezi tím zatčen, nevydržel a mluvil:
   

" ... Šel o něco dříve ( myšleno Josef Pilař ), jak bylo jeho zvykem. Což kdyby se něco přihodilo. Ten druhý se může ještě zachránit, říkal. Vešel do bytu a stačilo, aby postřehl rozechvění ženy majitele bytu, která mu přišla otevřít a věděl, že není něco v pořádku. Vždyť tu není poprvé. Zaváhal a zůstal stát u dveří. Měl jít vpravo do pokoje. Ale v tom se rozlétly dveře a z pokoje vyrazili dva gestapáci, kteří tu na něho už čekali. Oba s pistolemi. Ale Pilařovi se podařilo vytáhnout pistoli dřív a začal střílet. Jednoho z nich postřelil. ..."

 

Rudolf Vetiška je pravděpodobně od druhé poloviny jara 1943 ustanoven na zasedání III. ilegálního ÚV KSČ vedoucím tajemníkem ÚV KSČ pro Prahu, severní a východní Čecny. Nahrazuje na tomto postu gestapem zatčeného Jana Žižku a mimo jiné přebírá odpovědnost i za činnost školitelů ÚV KSČ pro Prahu, severní a východní Čechy, k nimž v té době patří i paní Josefa Fajmonová, Josef Pilař, který se v té době přes Hradec Králové vrací do Prahy, po té, co podruhé unikl zatčení gestapa, které se znovu snažilo, ve spolupráci s konfidentem Vladimírem Farským, zatknout Josef Pilaře v Náchodě 28.3.1943, kde pobýval u manželů Wiesnerových.

Tu samou událost popisují i autoři publikace „Vy padlí… Vám budiž věčná čest a sláva!" na str. 145,  v medailonku Josefa Pilaře, člena II. a  III. Ústředního ilegálního vedení KSČ, který spolupracoval i s Josefem Formánkem, krajským vedoucím tajemníkem ilegální KSČ královéhradeckého kraje:
    "... Když v jednom kontaktním bytě v Praze na Malé Straně narazil 29.10.1942 na příslušníky gestapa, neváhal proti nim použít svou zbraň. Podařilo se mu navíc z bytu uprchnout a přesunout se do východních Čech, kde navázal spojení s Josefem Formánkem. ..."
 

Zvýše uvedeného je zřejmé, že Vladimír Farský - Karel byl konfidentem komisaře Heinze Jantura - šéfa protikomunistického odboru Řídící úřadovny gestapa Praha již 29.10.1942.

Konfident Farský rozpracovával odboj na Královéhradecku, Dobruštsku, Náchodsku a Královédvorsku minimálně čtyři měsíce před začátkem likvidace odbojových skupin Obrany národa – Jitřenka, která začala 22. února 1943.

V knize "Skok do tmy" Rudolf Vetiška uvádí, že mu Josef Molák sdělil, že na konci roku 1942 nařídil rozpuštění ilegální KSČ v královéhradeckém kraji, protože měl informace, že organizace je prolezlá konfidenty a že doporučil školitelům ilegálního ÚV KSČ pro královéhradecký kraj, aby přerušily svoji činnost a ukryly se na bezpečném místě.

Paní Josefa Fajmonová se uchýlila do Týniště nad Orlicí.

Je velmi pravděpodobné, že konfident Farský odjel do Náchoda a že mu krytí poskytla ON na Náchodsku, možná ve spolupráci s odbojáři z ON na Dobrušťsku, je možné, že se konfident Farský ukrýval v obci Bystré, v údolí Zlatého potoka, kde se ukrýval i B. Říčař.

Podle pana Bohumila Čtvrtečky vedl konfident Farský gestapáky k chalupě jeho maminky, která je v obci Bystré v údolí Zlatého potoka, kde spal št. kpt. Albín Sládek - str. 106 práce Josefa Brandejse - "Lidé statečných srdcí:5. okrsek Obrany národa v rámci severovýchodního uskupení generálů Petra Nováka a Františka Bláhy v letech 1939-1945"

Zástupce velitele královéhradecké služebny gestapa – Franz Liebl, ve své výpovědi, kterou učinil před Lidovým soudem v Hradci Králové a kterou zaznamenala paní Anna Říčařová, bytem Hradec Králové VI., č. 289, uvádí:
   

„Gestapák Liebl z Hradce Králové vypovídá ve věznici Lidového soudu v Hradci Králové dne 18. června 1945.

Případ Dubec vyzradil tajemník komunistické strany Farský z Prahy, který byl placeným konfidentem gestapa, které mu vyplatilo Kč 5000 – měs.“

O tom, že zatýkání členů odbojové organizace Obrana národa - Jitřenka, které začalo koncem února 1943 a pokračovalo v březnu 1943 vypovídali po válce i další gestapáci, což potvrzuje i sdělení v  č.j. 38 - 352/1974 - které zpracovala komise Ministerstva národní obrany pro vydávání osvědčení podle zák. 255/46 Sb. o činnosti odbojové organizace Jitřenka.

 

 

Plat 5.000, - K měsíčně, který podle gestapáka Liebela konfident Farský dostává je po přepočtu na říšské marky 500,- RM. Konfident Farský by tak mohl dosáhnout na roční plat 6.000,- RM. I tato skutečnost potvrzuje, že Vladimír Farský - Karel dodával gestapu velmi cennné informace o odboji na Náchodsku, Královéhradecku a ve Dvoře Králové nad Labem ...

Nařízením protektorátní vlády ze zde 28. září 1940 byla s účinností od 1. října 1940 definována hodnota koruny jako jedna desetina říšské marky. Směnný kurz 10:1 mezi korunou a markou byl ovšem stanoven německými úřady hned po okupaci, v březnu 1939.

 

Tabulka s platy úředníků gestapa; zdroj - Oldřich Sládek, Zločinná role gestapa, str. 202 - 203

Pracovní zařazení   Roční plat RM
Krininální zaměstnanec SS-Man
SS-Hauptmanführer
  - 2600
Kriminální asistent SS-Oberscharführer 2160 - 2340
Vrchní kriminální asistent SS-Hauptscharführer 2000 - 3000
Kriminální tajemník SS-Untersturmführer 2350 -  3500
Vrchní kriminální tajemník SS-Untersturmführer 2300 - 4200
Kriminýlní inspektor SS-Obersturmführer 2800 - 5000
Kriminální komisař SS-Obersturmführer 3900 - 5300
Kriminální rada SS-Hauptsturmführer 4800 - 7000
Kriminální ředitel SS-Sturmbannführer 4800 - 7800
Vládní a kriminální rada SS-Sturmbannführer 4800 - 8400
Vrchní vládní a kriminální rada SS-Obersturmbannführer 7000 - 9700
Vládní a kriminální ředitel SS-Standartenführer 6200 - 10600
Říšský kriminální ředitel SS-Standartenführer 6200 - 10600
 

Je doložitelné, že konfident Farský měl přímou vazbu na Josefa Dubce, Miroslava Říčaře, Bohumila Říčaře a Josefa Formánka. 

V publikaci - "Z historie nekomunistického odboje v Hradci Králové" - Jiří Kolouch ( historik Východočeského muzea); rok vydání 1966, na str: 88, uvádí, že odbojová organizace, jejíž čelními představiteli byla, paní Žofie Šnajdrová - Jitřenka, paní Anna Slezáková - Inka, manželé Václav a Růžena Kašparovi z hájovny ve Velkých Petrovicích a starosta Macháček z Rosnic, byla dle výpovědi gestapáků prozrazena pražským konfidentem Farským. Gestapo začíná zatýkat členy této odbojové organizace 23. února 1943.
Pan František Cimr, ve své výpovědi uvádí:
    "... Jen prozrazením celé akce, elitním Janturovým konfidentem, Vladimírem Farským, který gestapu zradil vše, došlo k zatýkání v našem kraji v tak velké míře..."
Josef Brandejs v práci "Lidé statečných srdcí: 5. okrsek Obrany národa v rámci severovýchodního uskupení generálů Petra Nováka a Františka Bláhy v letech 1939-1945" na str.106 uvádí:
    "... Dodnes se udržuje verse v komunistických publikacích (poznámka: k nimž patří i Brandejsův spisek "Oběti z petrovické hájenky") (a jiné neexistovaly) že Farský se stává konfidentem gestapa až od 26. března 1943 (poznámka: tuto informaci naleznete i v publikaci z roku 2014 - "Vy padlí ... Vám budiž věčná sláva"), kdy je odhalena odbojářská schránka v hostinci u Zákravských v Praze, odkud pak vede Farský gestapo do dvora Králové nad Labem za Formánkem. ..."
     
V normalizačních článcích, které se "věnují" odbojové organizaci Jitřenka a jejím čelným představitelům je čtenáři tvrzeno, že členové této organizace, kteří byli gestapem zatčeni v měsících únor až duben 1943, byli zrazeni, ale nikdy nebylo zjištěno, kdo je zradil.
V knize  "Aby se nezapomnělo ..." ; Václav Sádlo; rok vydání 2010 je na str. 268, uvedeno:
   
"... K vyzrazení náchodské skupiny došlo mimo její vlastní řady. Dne 21. února 1943 se gestapu podařilo dopadnout pardubického instruktora ústředního vedení KSČ Jaroslava Fialu, který nevydržel mučení a záhy se stal jedním z hlavních konfidentů gestapa v protektorátu. Mezi těmi, na jejichž zatčení se podílel, byl patrně i Vladimír Farský, který byl instruktorem ústředního vedení KSČ pro Královéhradecko a členy náchodské skupiny často navštěvoval. Byl zatčen 26. března. Ani on nevydržel týrání a podlehl nátlaku, zejména když mu gestapo vyhrožovalo zatčením jeho manželky. Těžkou situaci řešil zradou i on. ..."
 
V této souvislosti je potřeba říci, že Farský a Fiala patřili do skupiny instruktorů člena ilegálního III. ÚV KSČ Jana Žižky, který měl na starost Prahu, severní a severovýchodní Čechy. Je doloženo samotným Josefem Pilařem, že 29.10.1942 se Farský podílel na akci gestapa, při které měl být Josef Pilař gestapem zatčen. 
Opravdu předal Fiala Farského gestapu a nebo se na zatčení Fialy podílel Farský?
V knize "Vy padlí… Vám budiž věčná čest a sláva!" PhDr. Jaroslava Pospíšilová, † JUDr. Františk Vašek, Jan Brunclík, rok vydání 2013, se dozvíme v medailonku pana Josefa Formánka, na str. 53:
   
"Farský byl zatčen 26.3.1943 a již první den po krutém výslechu podlehl nátlaku gestapa ( hrozba zatčení jeho těhotné manželky a nezletilého syna ), dal se do jeho služeb a vyzradil mu celé vedení KSČ hradeckého kraje. S osobní pomocí Farského byl J. Formánek zatčen 27. března 1943 ve Dvoře Králové nad Labem ..."

V době, kdy se pan Josef Pilař vrací ke konci jara roku 1943 do Prahy, má již komisař Jantur, který řídí protikomunistický referát pražské řídící úřadovny gestapa, dalšího velmi snaživého a výkonného konfidenta. Tím konfidentem je Jaroslav Fiala ( zatčen byl gestapem na nádraží v Chocni dne 21. února 1943). 

Josef Pilař již má jistotu, Farský je konfident gestapa.

Je pravděpodobné, že i Fiala potvryuje gestapákům, že je prozrazena Farského spolupráce s gestapem. Konfidentská kariéra Farského je v létě roku 1943 gestapem ukončena a Farský je umístěn v policejní věznici Terezín.

Muzeum památníku Terezín - Opis k.čj. Z/II-3172-25/3-1946:
    "Farský Vladimír – narozen 20.6.1899, popraven 9.5.1944 v Terezíně."
Stejně tak jako u popravy konfidenta Fialy, která byla údajně vykonána v Terezíně a není jisté, zda byl Fiala opravdu popraven, je spousta nejasnosti i kolem údajné popravy Vladimíra Farského - Karla

 

 

Jaroslav Fiala

  Elitní konfident komisaře Heinze Jantura - šéfa protikomunistického odboru Řídící úřadovny gestapa Praha

Dne 21. února 1943 byl na nádraží v Chocni gestapem zatčen Jaroslav Fiala, instruktor ústředního ilegálního vedení KSČ, když jel na setkání s představiteli Obrany národa do Ústí nad Orlicí. Pravděpodobně šlo o setkání s některými členy velení odbojové organizace pplk. Josefa Svatoně, odbojové organizace Obrana národa Vysočina - sever.

Fiala byl ozbrojen, zatýkání gestapem proběhlo velmi profesionálně, Fiala neměl šanci použít proti příslušníkům gestapa svoji osobní zbraň.

Fiala při svém druhém zatčení gestapem velmi rychle začal spolupracovat s vyšetřovateli, kteří nemuseli přistoupit ani k zostřenému výslechu. Ihned při prvním výslechu předává gestapu informace, které vedou k zatčení Jana Žižky, člena III. ilegálního vedení KSČ, který byl vedoucím krajských instruktorů ( školitelů ) ústředního vedení ilegální KSČ pro Prahu, severní a východní Čechy. Jan Žižka je gestapem, díky informacím od Fialy, zatčen v noci z 22. na 23. února 1943. Fiala se stává kandidátem na konfidenta gestapa. Po jeho prověření gestapem, které trvalo cca 14 dnů, je mu nabídnuta spolupráce, kterou přijal.

Mezi spolupracovníky Jana Žižky patřil i konfident Vladimír Farský, ale i paní Josefa Faimonová a Josef Pilař. 

V knize "Konfidenti" její autor Dušan Tomášek zdokumentoval i práci operativy gestapa s konfidentem a jeho využitím pro rozkrývání jednotlivých struktur III. ilegálního ústředního vedení KSČ, kde se Fiala postupně vypracovává mezi jeho čelní představitele až po likvidaci tohoto vedení, která je gestapem ukončena v srpnu 1944 - rok a půl po zatčení Fialy.

Popis práce operativy gestapa v roce 1943 a 1944, který nalezneme v části knihy Dušana Tomáška "Konfidenti", kde píše o konfidentu Fialovi, se shoduje s tím, jak práci operativy gestapa v tomto období ukazuje v publikaci "Zločinná role gestapa" Oldřich Sládek, který dokládá, že od srpna 1941 gestapo ilegální struktury, na které narazí, ihned nelikviduje, ale rozkrývá je a k tomu využívá i své konfidenty. K likvidaci části a nebo celé ilegální sítě přistupuje gestapo až po jejím důkladném rozkrytí.

Konfident Farský se tak cca od poloviny března 1943 aktivně zapojuje do rozkrytí odbojové organizace pplk. Josefa Svatoně - Obrany národa Vysočina - sever a organizací ilegální KSČ v pardubickém kraji.