Domácí odboj 1939- 1945 severovýchodních Čech - "Jitřenka" 

 
  ( Národní odboj )

Národní odboj tvoří základ organizace, jejíž přeživší členové po válce přijímají pro svoji odbojovou organizaci oficielní název - Domácí odboj 1939 - 1945 severovýchodních Čech – Jitřenka.

Št. kpt. Albín Sládek odchází v polovině května 1940 do Prahy. Má, stejně jako plk. Petr Novák - velitel KVV ON v Hradci Králové, z pověření velení Obrany Národa (ON) odejít z protektorátu.

Z protektorátu neodchází.

V září 1940 byl št. kpt. Albín Sládek pověřen zemským vojenskám velitelem Obrany národa pro oblast Čechy  gen. Václavem Šárou, aby provedl reorganizaci jednotek ON v oblasti severováchodních Čech, doplnil je a připravil na plnění úkolů, které vyplývaly z v té době platných směrnic pro činnost zemského vojenského velitelství ON pro oblast Čechy a jemu podřízených veliteiství a jednotek.

Jan Brunclík v publikaci "Živého mne nedostanou!", na str.17 - 18 uvádí :
 
"Po návratu z Prahy se Sládek společně s majorem Josefem Matohlínou pokoušel obnovit vojenskou organizaci podle nových směrnic. Odbojové skupiny byly orientovány hlavně na zpravodajskou činnost a přípravu k převzetí moci ve státě v závěru války. Nebylo požadováno vytváření velkých vojenských jednotek, které by byly aktivovány mobilizací, tak jak v počáteční fázi odboje."
 

Št. kpt. Albín Sládek úspješně obnovuje - reorganizuje složky ON, které nebyly zničeny zásahy gestapa. Nejen ve spoluprávi s mjr. Josefem Matohlínou, mjr. letectva Václavem Snítilem - příslušníky KVV ON Hradec Králové a OVV ON Hradev Králové, železničářem Bohumilem Říčařem, ale i mnoha dalšími vlastenci, s nimiž spolupracoval již v roce 1939 - Žofií Šnajdrovou - Jitřenko, Annou Slezíkovou - Inkou, ..., tuto reorganizaci velmi úspěšně provádí. Reorganizovanou odbojovou organizaci Obrany národa - vojensky organizovanou jednotku Obrany národa nazývá št.kpt. Albín Sládek  Národním  odbojem a tato jednotka je začleněna do struktury jednotek, které podléhaly velení gen. Františku Bláhovi - veliteli ON oblasti výchdních Čech.

V rámci součinnosti s odbojovou organizací pplk. Josefa Svatoně - Obrana národa Vysočina - sever funguje spojení, které je založeno na vazbách vzniklách v souvislosti s činností KVV ON Hradec Královí a jejího pplk. Petra Nováka, z jehož popudu na jaře roku 1939 vytváří velitel OVV Rychnov nad Kněznou pplk. Krantišek Kynych podmínky pro organizování jednotek ON v okresech Rychnov nad Kněžnou, Nové město nad Metují a Žamberk, jejichž základ tvořili bívalí příslušníci jednotek Stráže obrany státu ( SOS ). Začátkem ledna 1940 je ve spolupráci s mjr. Josefem Matohlínou vytvoženo OVV Obrany národa v Žamberku ...

Je doloženo, že št. kpt. Albín Sládek a jeho blízcí spolupracovníci mají kontakty na Žamberecko prostřednictvím kontaktů na Vamberecku a to mnohem dříve, neř vzniká další linie spojení, kterou zabezpečoval středočkolský učitel v Náchodě Jeroslav Remeš přes npor. Antonína Galleho v Kostelci nad Orlicí.

 

Odbojová organizace, kterou zakládá na Rychnovsku pplk. František Kynych prošla v průběhu války několika reorganizacemi a na jaře 1944 tvoří základ Skupiny CH jejímž velitelem je mjr. Jan Zelený. Skupinu CH, která úzce spolupracuje s příslušnáky paravýsadku Barium tvoří čtyři prapory:

  1. Prapor ER   -  soudní okres Rychnov nad Kněžnou
  2. Prapor ZE   - soudní okres Žamberk
  3. Prapor DE   - soudní okres Kostelec nad Orlicí
  4. Prapor GE   - oblast Týníšťska s centrem v Týništi n. O.

 

 
V souvislosti s výše uvedeným je možné říci, že informace, ktré Jan Brunclík uvádí v publikaci Živého mne nedostanou!, na str.17 - 18, a které se váží k období, konce roku 1940 a začátku roku 1940 odpovídají realitě: 
 
"Po návratu z Prahy se Sládek společně s majorem Josefem Matohlínou pokoušel obnovit vojenskou organizaci podle nových směrnic. Odbojové skupiny byly orientovány hlavně na zpravodajskou činnost a přípravu k převzetí moci ve státě v závěru války. Nebylo požadováno vytváření velkých vojenských jednotek, které by byly aktivovány mobilizací, tak jak v počáteční fázi odboje."


Více zde: https://www.petrovice-jitrenka.cz/popraveni-a-umuceni-obcane-okresu-rychnov-nad-kneznou-1938-1945-josef-juza-a-radovan-drazan/okupace-a-odbojova-cinnost/

Název odbojové organizace, kterou vytváří, št. kpt. Albín Sládek je možná obecně vnímaným označením odboje, možná tento název přebírá. Název Národní odboj používala odbojová organizace sokolů, jejímž čelným představitelem byl středoškolský učitel a župní náčelník Rudolf Zíb. Št.kpt. Albín Sládek tento název mohl použít i cíleně, protože při náboru členů do jím vytvářené odbojové organizace se zaměřoval právě na sokoly.

Při vytváření této odbojové organizace využívá npor. Albín Sládek nejen svých kontaktů, které získal jako příslušník štábu KVV Obrany národa v Hradci Králové, kde velel speciální skupině, jejímž úkolem byla příprava odchodů vybraných příslušníků bývalé československé armády do zahraničí a budování sítě úkrytů, které měly sloužit pro ukrytí osob hledaných gestapem, ale i kontaktů mjr. Josefa Matohlíny a dalších odbojářů, s nimiž spolupracoval od svého vstupu do odboje v roce 1939.

Členy organizace Národní odboj vyhledával št.kpt. Albín Sládek mezi lidmi, které znal ze svého dřívějšího působení v Hradci Králové a i z působení ve štábu KVV Obrany národa v Hradci Králové. Snaží se navázat kontakty s příslušníky jednotlivých OVV Obrany národa, která byla podřízena KVV Obrany národa  v Hradci Králové a s příslušníky jim podřízených jednotek, kteří nebyli při akcích gestapa proti Obraně národa v oblasti severovýchodních Čech zatčeni. 

Cílem činnosti št. kpt. Albína Sládka je reorganizace a doplnění jednotek na území, které bylo pod správou a velením KVV ON v Hradci Králové. V tomto operačním prostoru měly vést št. kpt. Albínu Sládkovi podřízené jednotky - odbojové skupiny, aktivní činnost proti nepříteli.

V rámci reorganizace jsou na území severovýchodních Čech vytvářeny tří až pětičlenné odbojové skupiny - jednotky, které budou přísně a důsledně dodtřovat zásady konspirace. Každá skupina měla svého vedoucího, který měl za úkol zajistit nábor jednoho člena, který poté zajistí nábor dalšího nebo dalších členů. Za vedoucí skupin upřednostňoval št.kpt. Albín Sládek důstojníky nebo praporčíky v záloze, pokud byli mezi vytypovanými adepty na členství v organizaci v daném místě přítomni a se členstvím souhlasili. 

O tom, že to nebyl lehký úkol, vypovídá i část depeše pplk. Balabána z konce roku 1940. I št. kpt. Albín Sládek byl v té době v ilegalitě, je také hledán gestapem. I příslušníci št. kpt. Albínem Sládkem vedené odbojové organizace financují svůj boj proti nacistům ze svých zdrojů.

 

"1940, [před 11. listopadem], Praha

Kurýrní zpráva pplk. Josefa Balabána gen. Sergeji Ingrovi o situaci v domácím odboji a v Protektorátu Čechy a Morava.

…..

Co se tkne nás, máme, jak jsem již uvedl, daleko těžší pracovní podmínky než dříve. V prvé řadě po stránce finanční, neboť všem, kteří jsou nezvěstní anebo žijí v ilegalitě, jsou vesměs zastavovány platy, podle zvláštního výnosu, proti němuž se neodvažuje žádný z našich vysokých úředníků vystoupit, neřku-li jej obejít. Tak nám přibyly ke starosti finančního rázu nejen o spolupracovníky, nýbrž i o nás samé. Nemáme již finančních zdrojů, jež by nám byly k dispozici, a chceme-li splniti minimum toho, co věc potřebuje, nezbývá nám než upozorniti Vás na tuto skutečnost. Ti z nás, kteří ochotně obětovali pro věc vše, co měli, jsou u konce svých sil, tedy finančně vypotřebováni, a mnoho našich spolupracovníků, kteří až dosud nenáročně pro nás pracovali, jest pro zvýšené ceny životních potřeb nuceno žádati od nás krytí režie jejich činnosti. Mnohým pak jsme nuceni jejich úkony honorovati.

Nám, kteří neseme nyní hlavní tíhu úkolů, jejichž splnění od nás čekáte, se nedaří valně, neboť jsme nuceni skrývat se jako zločinci, jsouce za ně Němci skutečně považováni, a tak mnoho lidí, našich bývalých nejlepších kamarádů, se bojí styků s námi, aby nebyli kompromitováni. To nám ovšem ztěžuje práci. Přesto se nám, buď Bohu chvála, naše práce daří a věříme, že při opatrnosti, kterou zachováváme, svůj krásný úkol splníme.

…. "

(Zdroj: Obrana národa v dokumentech 1939 - 1942, str. 135 - 137)

 

Při vytváření základních jednotek odbojové organizace Národní odboj se št. kpt. Albín Sládek obrací i na odbojáře, u kterých se od února do května 1940 ukrýval, u kterých se na odbojáře, s nimiž se v tom období stýkal. 

Velká část členů odbojové organizace Národní odboj se rekrutovala z řadách sokolů, důstojníků a praporčíků v záloze, kteří nebyli postiženi persekucí gestapa. št.kpt, Albín Sládek doporučoval svým spolubojovníkům, aby se při výběru svých spolupracovníků obraceli na bývalé sokoly.

Obnovuje se činnost jednotek na okresech:

  1. Hradec Králové
  2. Rychnov nad Kněžnou
  3. Nové město nad Metují
  4. Náchod
  5. Dvůr Králové nad Labem 

 
Odbojová organizace Národní odboj - Jitženka zabezpečuje v oblasti svého působení následující činnosti:
 
I. Reorganizací Obrany národa v oblasti severovýchodních Čech a doplněním nebo zformováním odbojových skupin (jednotek) je vytvořena plně funkční a velmi dobře zakonspirovaná odbojová organizace Národní odboj - Jitřenka:
  A. Vznikají centra velení Národního odboje - Jitřenka, kde se scházel štáb velení ON pro oblast severovýchodnich Čech. Jedním, ne jediným centrem velení Národního odboje - Jitřenka je hájovna manželů Kašparových ve Velkách Petrovicách č.p. 60.
Je velmi pravděpodobné, že dalším centrum bylo v Záhornici, v hostinci pana Ladislava Bašeho.
  B. Vzniká centrum pro spojení v Hradci Králové v Novákových garážích, jehož fungováni organizuje a zajišťuje paní Žofie Šnajdrová - Jitřenka a které patří do oblasti činnisti za kterou odpovídal mjr. letectva Václav Snítil.
  C. Vzniká síť úkrytů, které se využívají a nebo budou využity:
    1. Pro krytí odbojářů žijících v ilegalitě.
    2. Pro poskytnutí krytí příslušníkům zahraničního vojska, kteří budou z Velké Británie vysláni k plnění úkolů v protektorátu.
Tento úkol, který byl velení Národního odboje - Jitřenka přidělen nadřizenými složkami plní vybraní členové odbojové organizace pravděpodobně od podzimu nebo zimy 1942.
      Sveděctví o tom, že tento úkol byl členy odbojové organizace Národní odboj - Jitřenka plněn podává samo gestapo například v telegramu, který byl 2. března 1943 odeslán z Řídící úřadovny gestapa Praha K.H.Frankovi, kde je uvedeno:
        "Úkolem těchto důvěrných osob, bylo organizovat sběrnou síť pro parašutisty a agenty, kteří byli v souvislosti s anglosaskou ofenzivou očekáváni."
      Z Velké Británie byly v roce 1943 vyslány dva paravýsadky - Bronse a Iridium. Oba výsadky jsou přepravovány v letounu, který  byl 15. března 1943 sestřelen v oblasti Mnichova. Posádka letounu včetně členů obou paravýsadků v troskách letounu zahynula. V roce 1943 již nebyl vyslán z Velké Britanie žádný výsadek. V roce 1944 startuje z Velké Británie první letedlo s výsadkáři 4. dubna 1944. Na palubě tohoto letounu je paravýsadek Calcium a Barium ...
  3. Pro ukrytí zbraní, zápalných náloží, trhavin, výbušnin, chemikálií na jejich výrobu, přípravků pro rozebírání železničních kolejí, trnových hvězdic pro ničení pneumatik motorových vozidel a barelů pohonných hmot.
II. V rámci struktury odboje je Národní odboj - Jitřenka:
  A. Součástí Obrany národa (ON), kde je v podřízemosti Zemského velitelství pro oblast Čechy do jehož působnosti spadá Velitelství Obrany národa pro východní čechy do jehož oblastní působnosti Národní odboj - Jitřenka spadá.
    V rámci Obrany národa přímo spolupracuje :
    1. S organizací Obrana národa Vysočina - sever - velící důstojník pplk. Josef Svatoň
    2. Se skupinou Obrany národa por. Františka Munzara v Praze
  B. S odbojovou organizací Petiční výbor věrni zůstaneme (PVVZ), s jejimiž čelnými představiteli včetně doc. MUD. Jiřího Franty úzce spolupracovali čelní představitelé Národního odboje - Jitřenka - št. kpt. Albín Sládek, mjr. Josef Matohlína, mjr. letectva Václav Snítil již před vznikem Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD) na začátku roku 1940.
      PVVZ v královéhradeckém kraji má silné vazby na železničáře, pracovníky poštovních a telegrafních úřadů, na odboráře a státní zaměstnance z jejichž řad se zapojují vlastenci do odbojových skupin, které pracují po celé oblasti královéhradeckého kraje
  C. Ještě před vznikem Ústředního národního revolučního výboru (ÚNRV) navazují představitelé ON v Hradci Králové kontakt i s ilegální KSČ v Hradci Králové. Tyto kontakty št.kpt. Albín Sládek obnovuje a v rámci dohod odbojových organizací sdružených v ÚNRV je dále rozvíjí.
III. Spojení:
  A. Je vytvořen systém spojení v rámci Národního odboje - Jitřenka, které zajišťuje spojení mezi jednotlivými odbojovými skupinami s centrem pro spojení Národního odboje - Jitřenka a centra pro spojení s jednotlivými centry velení Národního odboje - Jitřenka.
Odpovědnost za fungování spojení má mjr. letectva Václav Snítil, který rozhoduje mimo jiné i o tom, které spojky budou zajišťovat spojení z centra pro spojení do jednotlivách míst velení, kde se scházelo velení odbojové organizace Národní odboj - Jitřenka.
      "... V kancelářích firmy Jaroslav Novák, kde byla Žofie - Jitřenka zaměstnána, bylo vybudováno vhodné a nenápadné středisko, kam se sbíhaly všechny nitky a Jitřenka se stala prostředníkem mezi členy odboje z celých severovýchodních Čech, kteří se pod různými hesly hlásili. …“
    Spojení z centra pro spojení do jednotlivých míst velení zajišťovali:
    ●  mjr. letectva Václav Snítil
●  Žofie Šnajdrová - Jitřenka
●  Anna Slezáková - Inka
  B. Je vytvořeno spojení v rámci Obrany národa:
  1. Pan Václav Zeman, bratr paní Růženy Kašparové zajišťuje spojení z centra velení, které bylo v hájovně u manželů Kašparových do Hradce Králové, kde zprávy předával mjr. Brankovi, jenž měl spojení do Prahy na zemské velení ON. Je velmi pravděpodobné, že se št. kpt. Albínu Sládkovi daří obnovit spojení s odbojovým centrem ON v Praze, které bylo zřízeno v prosinci 1939, kdy se pan Ctibor Träger z pověření pplk. Balabána a št. kpt. Morávka spojil s panem Josefem Kleandrem, aby  se spolu splk. Petrem Novákem, velitelem KVV ON v Hradci Králové, dohodli na způsobu spolupráce s pražským odbojovým centrem, kdy se vytvořil kanál, který byl nyní využit k předávíní zpravodajsky důležitých zprán do relací vysílačky Sparta I a Sparta II.
  2. Št. rtm. letectva Bohuslav Kašpar z Dobrušky měl spojení na skupinu ON v Praze, kterou vedl por. František Munzar, jenž měl vazby nejen na velitelení ON - na gen. Zdeňka Nováka, ale i prostřednictvím Dr. Drtiny na vysíčku s krycím označením Vančura. Št. kpt. Albín Sládek, št. rtm. letectva Bohuslav Kašpar se osobně znají s por. Františkem Munzarem, jeho otcem i bratrem nejen z jejich působení v ON v Hradci Králové v roce 1939 až 1940.
  3. Pan Jaroslav Remeš z Nácoda zajišťuje prostřednictvím npor. Antonína Galleho z Kostelce nad Orlicí spojení s velením ON Vysočina - sever pplk. Josefa Svatoně.
Je velmi pravděpodobné, že pro spojení s pplk. Josefem Svatoněm jsou využívány i kontakty ve Vamberku a Žamberku.
IV. Zpravodajská činnost:
  Členové organizace Národní odboj - Jitřenka pracovali -
  ve státní správě na různých pozicích
  v závodech, kde se vyráběla nebo opravovala vojenská technika
  na železnici - železniční tah Hradec Králové - Tyniště nad Orlicí - Jablonné byla významná tepna, po které proudil vojenský materiál v železničních transportech na východní frontu
  měli kontakty v protektorátní policii
V. Zabezpečuje dokumenty nutné k legalizaci v ilegalitě žijících vlastenců
  Organizace má ve svých řadách vlastence, kteří obstarávají pro odbojáře žijící v ilegalitě rodné listy, domovské listy - osobní doklady, které byly nutné pro vytvoření nové identity v ilegalitě žijících odbojářů.
Díky těmto dokladům bylo možné vytvořit, pro gestapem hledané osoby novou identitu, velmi dokonalé doklady totožnosti, které jim umožňovaly i odběr potravinových lístků. Doklady, které nebyly schopny policejní orgány při běžných kontrolách odhalit jako padělky.
VI. Zabezpečuje zbraně, výbušniny:
  Vlastenci, členové odbojové organizace shroměžďují krátké i dlouhé palné zbraně, výbušniny, trhaviny, nálože, které shromažďuji na místech k jejich ukrytí určených.
Obstarávají

chemikálie na výrobu zápalných a výbušných směsí, například Glauberovu sůl ( síran sodný dekahydrát - Na2SO4 . 10H2O ), které sloužily i k výrobě granátů, které se vyráběly například v kovářské dílně Celestýna Šimka v Hronově ( paní Alba Špreňarová tvrdila, že se se svým manželem tyto granáty učila házet )
Zabezpečuje výrobu mnohocípých ocelových hvězd, které byly určeny k ničení pneumatik jedoucích automobilů.
Zabezpečuje výrobu nástrojů na rozebírání kolejnic, které měl například vyrábět pan Špelda z Hronova
Zabezpečuje pohonné hmoty - pět barelů benzínu ukrával třeba pan Vojta Kejklířek a školník Macek.
Je doloženo, že z výbušnin a chemikálií byly zhotovovány funkční zápalné nebo třaskavé nálože na zapalování železničních vagónů a oběktů, které byly úspěšně použity při diverzních akcích. Zařízení na zapalování vagónů a oběktů ukrýval třeba pan Václav Brandejs z Hronova.
VII. Diversní činnost:
  Je doloženo, že byly prováděny diversní akce na železnici za použití zápalnách náloží.
  Je doloženo, že dalším cílem měla být vedení silové energie a trafostanice, které sloužily k zásobování silovou energií závody se zbrojní výrobou a narušení komunikačních sítí útoky na telefonní a telegrafní vedení a ústředny. V rámci této diversní činnosti bylo provedeno zkušební odpálení nálože, které mělo potvrdit schopnost ničit trafostanice.
VIII. Tisk a rozšiřování a výroba tiskovin a zpráv získaných z poslechu zahraničního rozhlasu.
IX. Humanitární činnost, která byla organizována ve prospěch rodin nacisty perzekuovaných vlastenců.
X. Převzetí moci a úřadů v oblasti působení odbojové organizace v období, kdy budou vytvořeny podmínky k předpokládanému ozbrojenému vystoupení proti okupantům:
  Št. kpt. Albín Sládek připravoval minimálně od druhé poloviny roku 1941 členy jím vedené odbojové organizace Národní odboj - Jitřenka i na převzetí mocí a úřadů v období, kdy budou vytvořeny podmínky ke zhroucení okupační moci, v období těsně před očekávanou revolucí v protektorátu. Tímto krokem měli členové této organizace Národní odboj - Jitřenka, v místech své působnosti, zabránili komunistům a jiným nežádoucím živlům (Beranovcům)  přijít k moci.
 
 
 

 

Odbojová skupina por. Františka Munzara
 
V rámci Obrany národa spolupracuje Národní odboj s odbojovou skupinou ON por. Františka Munzara, která měla napojení na:
  1. Odbojovou organizací npor. Matějovského a Pavla Vančury, kteří spolupracovali s Dr. Valentou a Dr. Rudolfem Marešem
  2. Dr. Valentu a Dr. Rudolfa Mareše sekretáře organizace YMCA ( Young Men´s Christian Association - křesťanské sdružení mladých mužů – nejstarší a největší mládežnická organizace ) a kteří byli ve spojení s docentem Vladimírem Krajinou
  3. Docenta Vladimíra Krajinu a tím i na vedení  ÚVODu, potději na Ústřední národní revoluční výbor (ÚNRV)

Odbojová skupina por. Františka Munzara se podílela na:

  • * shromažďování zbraní a na jejich transportu do úkrytů na různých místech protektorátu
  • * opatřování okladů pro hledané osoby
  • * předávání zpráv zpravodajského významu do relací vysílačeky, která byla ve spojení s exilovou vládou ve Velké Britanii s krycím jménem Vančura
  • * ukrývání anglického parašutisty Philipse, por. Neštěry, který utekl z Terezína, vojáka Waltra Nováka uprchlého z fronty
  • * vytváření podmínek pro krytí parašutistů zajištěním osob s napojením na oblasti kde se dala vytvořit síť úkrytů, jejichž mise se plánovala a měla se uskutečnit v létě roku 1943
  • * udržovali kontakt s vrchním tajemníkem Háchovy prezidentské kanceláře Sladkým

Koncem roku 1942 a začátkem roku 1943 pomíhá odbojová organizace št. kpt. Albína Sládka zajistit prostřednictvím št. rtm. letectva Bohuslava Kašpara pro Munzarovu organizaci například sadu náhradních dílů na opravu vysílačky, včetně lamp, průkazy totožnosti ...

Munzarova organizace zase mimo jiné předává št. kpt. Albínu Sládkovi finanřní hotovost ve výši 20.000 K.

 

 

 

Ilegální KSČ královéhradeckého kraje
 
Št. kpt. Albín Sládek a příslušnící jím vedené odbojové organizace Národní odboj cca od poloviny roku 1942 úzce spolupracují i s vedením ilegální KSČ královéhradeckého kraje, s krajským školitelem ilegálního krajského vedení KSČ královéhradeckého kraje Bohumilem Říčařem a vedoucím tajemníkem ilegálního krajského vedení KSČ královéhradeckého kraje Josefem Formánkem.

Bohumil Říčař je levicově smýšlející železničář - vlakvedoucí, který se krátce po okupaci naší republiky zapojuje do činnosti odbojové organizace, která vznikla na královéhradeckém nádraží. Má i napojení na některé představitele Obrany národa v Hradci Králové. Seznamuje se tak i se št. kpt. Albínem Sládkem, mjr. Matohlínou, Žofií Šnajdrovou, Annou Slezákovou, manželi Kašparovými ...

Po návratu št. kpt. Albína Sládka na podzim roku 1940 na královéhradecko se Bohumil Říčař stává jedním z jeho blízkých spolupracovníků.

Na začátku roku 1942 při se Bohumil Říčař při pobytu u manželů Špreňarových a Wiesnerových v Náchodě seznamuje s Josefem Formánkam - krajským tajemníkem ilegální KSČ královéhradeckého kraje, Josefou Faimonovou - školitelkou II. a III. ústředního vedení ilegální KSČ, za jejíž přítomnosti je Josefem Formánkem přijat, pravděpodobně někdy ke konci první poloviny roku 1942, za člena ilegální KSČ. Dále se zde setkává i se školitelem III. ústředního vedení ilegální KSČ - Vladimírem Farským - Karlem, elitním konfidentem komisaře Jantura z pražské řídící úřadovny gestapa.

V rámci spolupráce odbojových organizací dochází i k setkání por. Františka Munzara s Bohumilem Říčařem. Je velmi pravděpodobné, že se por. František Munzar mohl s Bohumilem Říčařem ze svého působení v Hradci Králové, nebo z tohoto svého působení v ON v Hradci Králové mohl mít o osobě Bohumila Říčaře nějaké povědomí a tak mohlo dojít k dojedníní schůzky, kterou domluvil št. rtm. letectva Bohuslav Kašpar, který byl s oběma odbojáři ve styku. Npor. Pšorn - člen odbojové skupiny por. Františka Munzara po válce uvedl, že se u něj v bytě uskutečnilo setkání por. Františka Munzara s komunistou Bohumilem Říčařem, blízkým spolupracovníkem Josefa Formánka - vedoucího tajemníka KSČ královéhradeckého kraje  ( Tomáš Kašpar; Výkřik ze zapomnění; str. 122 ). 

 
 
 
 
Od jara roku 1942 rozpracovávají čelní představitelé těchto odbojových organizací možnosti vzájemné spolupráce:

1. Při akcích na narušení vedení zabezpečujících silovou energii pro závody, které jsou začleněny do vojenské výroby.  

Cílem má být ničení transformátorů, které zajišťovaly přívod elektrické energie do pro říši význačných průmyslových podniků. 

V medailonku Josefa Formánka – Vy padlí … Vám budiž věčná čest a sláva!; str.53 – je uvedeno, že byla vyzkoušena možnost ničení transformátorů.

2. Při akcích sloužcích na narušení sítí sloužících pro přenos informací – telegrafní a telefonní vedení.

3. Při akcích, které povedou k narušení silniční a železniční dopravy a budou směřovány i na dlaší prvky infrastruktury.   

Na jaře nebo ke konci jara 1942 má Bohumil Říčař k dispozici návod na výrobu zápalných náloží, který se do protektorátu dostal z Londýna.

V té době se B. Říčař díky manželům Wiesnerovým napojuje na železničáře Josefa Vaverku ze Zbečníku u Náchoda (od března 1942 se B. Říčař ukrývá i u manželů Wiesnerových v Náchodě, kteří mají napojení na manžele Winklerovi a otce paní Winklerové – Petra Slezáka, kteří byli mimo jiné ve spojení s Josefem Vaverkou)

Zápalné nálože, které B. Říčař s J. Vaverkou a později i se železničářem F. Bílkem z Bělovsi vyráběli, umisťoval jak J. Vaverka, tak F. Bílek do vagónů nákladních vlaků, díky čemuž došlo k zahoření několika vozů s vojenským materiálem, senem a lnem.

Josef Vaverka byl gestapem usvědčen ze sabotáže, kterou spáchal 5.6.1942 na jednom z vagónů muničního nákladního vlaku  na nádraží v Polici nad Metují 

( zdroj - Aby se nezapomnělo; medailonek Františka Bílka, str. 19-23 a medailonek Josefa Vaverky - str. 303-306 )

 

4. I díky vzájemné spolupráci vtomto období dochází k nárůstu počtů výtisků letáků, Rudého práva a Přítomnosti:

Ilegální tiskárna královéhradeckého vedení KSČ byla umístěna od září 1942 do března 1943 u Wiesnerů, kteří bydleli ve Starém Městě. Tiskoviny z této tiskárny byly kolportovány ( rozšiřovány, roznášeny ... ) do celého královéhradeckého kraje, kolikrát až na Pardubicko. 

Při zásahu hradeckého gestapa u Wiesnerových padlo veškeré vybavení ilegální tiskárny do rukou gestapa. 

(zdroj -  Jiří Jožák - Památná místa protifašistického boje Východočeského kraje; Praha 1980; str. 85 až 87 )

 

5. Jsou učiněny kroky, které mají vést k zajištění spojení Národního odboje se zahraničím prostřednictvím vlastní vysílačky. 

 

 

 

Vysílačka                               

 

Sestrojení vysílačky s dostatečným výkonem byl v roce 1942, potažmo na začátku roku 1943, velmi obtížně řešitelný úkol. Značná část součástek, které byly potřebné ke zhotovení vysílačky, která by byla schopna vyslat signál o takové intenzitě, že by byl zachytitelný spojenci, ať na východě, tak na západě, patřila mezi nacisty k přísně evidovanému a střeženému materiálu. 

Získání vysílačky odbojovou skupinou neznamená, že automaticky dojde k navázání spojení.

K navázání spojení je potřeba toho, s kým chci komunikovat informovat prostřednictvím věrohodného kanálu o nové radiostanici. Této stanici musí být přidělen volací znak, frekvence – hlavní a minimálně jedna záložní, na kterých bude daná vysílačka vysílat a dále čas relace nebo relací …

 

●  V roce 1939 dostává pan Miloš Macháček ( Opočenské noviny; str. 5 ) - Obrana národa - člen skupiny, která se vytvořila kolem pana Jana Sedláčka - velitele roty „Oldřich", mobilizační okrsek Opočno, která je začleněna do praporu, kterému velí plk. Bohdan Hartman z Dobrušky, za úkol obstarat vysílačku.

Plk. Bohdan Hartman spolupracuje mimo jiné i se št. rtm. letectva Bohuslavem Kašparem a prap. Emilem Dostálem.

Získat součástky na sestavení vysílačky bylo v roce 1939 a na začátku roku 1940 daleko snazší, než v dalším období okupace. V tomto období se projevila i značná snaha o spolupráci mezi nekomunistickým odbojem a organizacemi KSČ, z nichž některé odbojovou činnost prováděly. Část komunistů však zůstala věrna usnesením Kominterny, v nichž byla definována válka spravedlivá a válka nespravedlivá. Pro část komunistů byly události, které se staly před napadením Sovětského svazu spojeny s tezí o nespravedlivé ( buržoazními mocnostmi ) vedené válce.
Složky nekomunistického odboje v době před napadením Sovětského svazu předávají nacisty sledovaný  materiál, nutný pro vedení ilegální činnosti, včetně součástek nutných pro výrobu nebo opravu vysílaček i komunistům. Komunisty zastávajícími teze o nespravedlivé válce  je tento materiál ničen. 

Nepodařilo se mi zjistit žádnou informaci, která by nastínila, do jaké míry se podařilo panu Miloši Macháčkovi tento úkol splnit.

 

●  Št. kpt. Albín Sládek se také snaží vyřešit spojení jím vedené odbojové organizace s vedením odboje v zahraničí získáním vlastní vysílačky. V lednu 1943 zajišťuje št. rtm. Bohuslav Kašpar součástky nutné k sestrojení vysílačky od jednoho obchodníka s elektrotechnikou v Dobrušce. Udává se, že tím obchodníkem byl pan Alois Voltr, který měl ale odmítnou sestrojit ze součástek vysílačku.

Ani z vyšetřovacích spisů, které vedlo gestapo na št. rtm. letectva Bohuslava Kašpara, por. Františka Munzara nelze doložit, že se podařilo sestavyt ze sady součástek funkční vysílačku.

V knize Antonína Machta - Pankrác – Terezín, malá pevnost nalezneme sdělení, že pan Václav Kašpar, hajný z hájovny ve Velkých Petrovicích č.p. 60 měl ukrývat vysílačku. 

Pan Antoním Macht byl spoluvězněm pana Václava Kašpara, s nímž se v policejní věznici gestapa malá pevnostt Terezín spřátelil. Pan Bohuslav Kašpar byl v malé pevnosti Terezín také vězněn, je možné, že spolu byli všichni tři i  určitou dobu na stejné cele, na cele č. 5 této policejní věznice.

 

●  Další informace o vysílačce nalezneme v Opočenských novinách na straně 5. V tomto článku je však spousta nepřesností a tvrzení, která jsou v rozporu s doloženými historickými fakty. 

Základem tohoto článku jsou tato fakta:

  1. Pan Ladislav Baše ze Záhornice byl členem odbojové organizace Národní odboj - Jitřenka, byl zatčen 23.2.1943. 
  2. Pplk. Jiří Potůček, radista výsadku Silver A se ukrýval na konci června 1942 v obci Končiny u Červeného Kostelce (Náchodsko). Dne 2. července 1942 je pplk. Jiří Potůček ve spánku zastřelen protektorátním četníkem v lese mazi obcemi Rosice nad Labem a Trnová.
  3. Pan Josef Chudý v tomto článku podal svědectví o tom, jak byli občané v místech, vsích, obcích, městech vyděšeni, když přijelo gestapo po Heydrichiádě někoho z jejich spoluobčanů zatknout. Jak se báli toho, že jejich ves, obec dopadne stejně jako dopadly Ležáky. Stejný strach měli i občané Velkých a Malých Petrovic, když byli 23.2.1943 zatčeni manželé Kašparovi a Václav Zeman, když ten večer po jejich zatčení přišel o život u hájovny pan Miroslav Říčař. Důsledky tohoto strachu se možná v některých sídlech projevují dodnes tak jako v Týništi nad Orlicí, jehož městskou částí Malé a Velké Petrovice jsou.
Na ta fakta jsou nabaleny smyšlenky, ale i o nich orální historie je.
 

Odbojová organizace - Domácí odboj 1939 - 1945 severovýchodních Čech – Jitřenka, spolu s Obranou národa, patří mezi odbojové organizace, které byly určitým režimem označovány jako západní, prozápadní, proburžoazní, nedemokratické, nekomunistické odbojové organizace nebo odboj. Odboj, který podle nositelů určitého ideologického pohledu na svět a jim poplatným "historikům" vlastně téměř neexistoval.

 

  • vytváření podmínek pro krytí parašutistů zajištěním osob s napojením na oblasti kde se dala vytvořit síť úkrytů, jejichž mise se plánovala a měla se uskutečnit v létě roku 1943